Duben 2017

Spřízněná duše XXV.

26. dubna 2017 v 21:29 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
Ráno jsem se vzbudila brzy. Bylo teprve 8 ráno. Probudila jsem se v Tomově náručí. Ještě spal. Klidně oddechoval. Byla jsem tak šťastná. Nebyl to sen. Bylo to skutečné. Sklonila jsem se k němu a dala mu jemnou pusu na čelo. Roztomile se zamračil. Musela jsem se tomu zasmát. Naštěstí jsem ho nevzbudila. Vstala jsem a hledala své šaty. Byly pořád ještě vlhké, tak jsem si půjčila Tomovu košili a šla se osprchovat. Sundala jsem si hodinky, které mi Tom připl na ruku a vlezla do sprchy. Celou tu dobu jsem nemohla myslet na nic jiného než na to, co všechno se stalo včera večer. Voda byla příjemně teplá. Když jsem opláchla veškerou pěnu z celého těla usušila jsem si své tělo, oblékla si košili, kterou jsem Tomovi sebrala a zase si připla jeho hodinky. Když jsem se vrátila ze sprchy Tom ještě pořád spal. Pověsila jsem si šaty přes židli aby uschnuly a rozhodla jsem se, že nám nachystám snídani. Uvařila jsem Tomovi kávu a udělala míchaná vajíčka. Vzala jsem nějakou zeleninu a začala ji krájet. "Dobré ráno lásko" řekl sladce Tom. Příšerně jsem se lekla. Byla jsem tak zabraná do vlastních myšlenek, že jsem ho neslyšela přicházet. "Promiň. Nechtěl jsem tě polekat. Nepořezala ses?" Strachoval se. "Neee to nic v pohodě. Naštěstí jsem si neublížila" zasmála jsem se. Tom přišel blíž a zezadu mě objal. "Jak ses vyspinkala? Koukám, že jsi byla ve sprše. Krásně voníš." Přičichl si k mým mokrým vlasům a vlepil mi malou pusinku na líčko. Usmála jsem se. "Spalo se mi krásně, ale nejkrásnější bylo probudit se vedle tebe. Přesvědčit se, že to co se včera stalo nebyl jen sen." Odložila jsem nůž a otočila se čelem k němu. "Je to realita. I když tomu sám nemůžu uvěřit" usmál se. "Takže... teď spolu jak se říká... chodíme?" Nadzvedla jsem levé obočí. "No už to tak vypadá" zasmál se. "A víš, že jsi mi ještě nedal pusu na dobré ráno?" Usmála jsem se "To bych měl hned napravit co?" Pousmál se. "No to bys asi měl" zasmála jsem se. Sklonil se ke mě a něžně mě políbil na rty. "Stačí?" Zeptal se když se odtáhl. "Ee" zakroutila jsem hlavou. Znovu se ke mě sklonil a protáhl náš polibek na tak dlouho jak to šlo. "A teď?" Usmál se a skoro nemohl popadnout dech. "A co když ani teď?"
"Nooo... tak to pak náš vztah nebude trvat moc dlouho, protože se asi ulíbáme k smrti." Zasmál se. "Radši si sedni ke stolu... donesu ti snídani." zasmála jsem se. Tom si sedl ke stolu a já před něj položila košíček s pečivem, a dva talířky. Jeden se zeleninou a druhý s míchanými vajíčky. Vzala jsem si svůj talířek a přisedla si k němu. Společně jsme se nasnídali a Tom si vypil svoji kávu. Potom jsem umyla a utřela nádobí. "Tommy půjdu se převléct a musím domů. Jsem na dneska domluvená s Eve že za ní přijdu do nemocnice."
"Bude tam ten idiot?" Vyšel z kuchyně a vyhrkl na mě. "Myslíš Thomase? To nevím." Pokrčila jsem rameny. "Jasně že myslím Thomase zlato koho jiného?" Zamračil se. "Ale no tak Tommy..." Usmála jsem se. "Jsi roztomilej když žárlíš" zasmála jsem se a opřela se o zeď. "No a co? Vždyť tě včera líbal." Šel ke mě. "No... má sice něco do sebe, ale já mám oči jenom pro tebe." Usmála jsem se. "A navíc líbáš mnohem líp.... mmm a nebo ne?... nevím už si to nepamatuju."
"Tak já ti osvěžím paměť" natiskl se na mě a začal mě líbat. "No já pořád nevím..." Řekla jsem, když přestal a zasmála se. Pohladil mě po tváři, začal mě líbat znovu a pohrával si s mými vlasy. Najednou se rozrazily dveře a v nich stáli Billy a Jess úplně promočení. "Sakra Tome.... řekl jsem ti aby sis sem nevodil ty svoje známosti." Zahučel Bill "Co tu děláš?" Zeptal se Tom vyděšeně. Já stála za ním a ani se nehla. Zdálo se, že ho nějak nezajímalo koho vlastně Tom v domě má. "Zrušili nám let." Hodil tašky do kouta, ke stolečku se židlemi a tam uviděl moje šaty. "NE.... to nemůže být pravda...Tome řekni že za tebou nestojí Ann." Vypadal že asi dostane infarkt. Já zpoza Toma vykoukla. "Ann...proč?!" Povzdechl si a začal na Toma křičet německy.: "Tome proč sis sakra vybral zrovna ji?! To ti nestačí nějaká povolná holka z klubu? Sakra Ann je křehká holka. Ublížil jsi jí rozumíš tomu? Ona hledá lásku a ne postel. Co sis kruci myslel?"
"Billy počkej není to tak jak si myslíš!" Nevěděla jsem co si říkají ale věděla jsem co určitě vyletí z Billa. "Billy prosím nedělej to." Koukla jsem na něj zoufale ale jako by mě neslyšel křičel dál na Toma ve svém rodném jazyce. "Tak jak to je? Chtěl jsi někoho koho nedostaneš jen tak? Někoho kdo ti dá víc práce? Sakra Tome ona je nemocná... tohle ji zlomí."
"Nemocná?" Zarazil se Tom. "Jo... a ne jen nějak lehce. Ona má leukémii. Chodí na chemoterapii... proto každý den ta nemocnice. A ty s ní takhle zameteš." Tom už neřekl ani slovo. Jen se na mě nevěřícně podíval. "Tommy..." Položila jsem mu ruku na rameno. "Ne... Mlč... nechci nic slyšet... teď mě nech." Shodil moji ruku a šel k sobě a tam se zamkl. Okamžitě jsem propukla v nekontrolovatelný pláč. "Ann neplakej... všechno bude v pohodě." Dostala jsem.přímo hysterický záchvat. "Tak v pohodě.... a víš ty vůbec co jsi udělal? Co jsi právě teď podělal?!"
"Ann?! Snažil jsem se tě jen chránit. Víš sama dobře, jak to Tom teď s holkama má."
"Ano... já to vím... a ty?!...Nevíš vůbec nic. Od doby co jsi s Jessem tě Tom vůbec nezajímá. Promiň Jessi nic proti tobě. Vůbec nevíš jak se celou dobu cítil. Mezi námi už to nějakou dobu trvá. Skoro celou dobu co se známe. Všichni si toho všimli, jen ty jsi byl tak zahleděnej do sebe a svého nového vztahu, že sis ničeho nevšiml! A teď jsi podělal co jsi mohl. On mě totiž miluje. Řekl mi to. Zastavil pro mě čas. Ukázala jsem mu hodinky na mé ruce. Teď jsi všechno zničil. Gratuluju." Popadla jsem šaty kabelku a utekla jsem domů.

U Billa
"Tak to je fakt bezva. Já se ji snažím chránit a nakonec jsem ten špatnej. Fakt skvělé." Máchal rukama Bill "Ale já ti říkal že ti dva spolu něco mají. Už poprvé jak jsem ji potkal a přišel Tom tak na sebe tak zvláštně koukali. Tou dobou už spolu něco určitě měli."
"Myslíš, že má Ann pravdu?" Že jsme byli moc zabraní do sebe a já Toma nevnímal?" Posmutněl. "Nevím Billy. To je asi na úhlu pohledu. Nebuď smutnej. Všechno se vyřeší. Zajdi za nimi za každým zvlášť a promluv si s nimi. Já radši půjdu a pak mi dej vědět jak to dopadlo jo?" Objal Billa Jess a šel domů.

U Ann
Přiběhla jsem domů a tam ronila slzy. Byla jsem naštvaná sama na sebe, že jsem to Tomovi neřekla a na Billa za to jak to na něj vybalil. Tolik jsem se bála, že mi to Tom neodpustí. On mi otevřel své srdce a já ho zklamala. Vím, že mu teď musím dát trochu času aby si to trochu srovnal v hlavě ale kolik času potřebuje?

U Toma

Proč mi to sakra neřekla? Proč mě tahala za nos? Bála se snad něčeho? Já nevím... možná jsem měl zareagovat nějak jinak. Na druhou stranu... taky jsem k ní nebyl úplně upřímný. Musím si to srovnat v hlavě. Půjdu do studia.

Spřízněná duše XXIV.

23. dubna 2017 v 2:26 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
"Není co" ozval se Tom. "Fajn..." Ještě chvíli jsme si povídali. Bill mávl na čišníka. "Počkej Billy přece nebudete platit za mě." Vytáhla jsem peněženku. "No tak nad tím ani neuvažuj...hned tu peněženku zase schovej" usmál se a čišníkovi zaplatil a samozřejmě nechal i velkého tuzéra. "Tak děkuju, ale příště platím já jo?" Usmála jsem se. Odešli jsme a Billa s Jessem odvezli na letiště. "Tak se tam mějte kluci...dejte o sobě vědět, že jste v pořádku dorazili jo?" Objala jsem je oba najednou. "To víš, že jo....dávej tady na sebe pozor" dal mi pusu na čelo Bill. S Tomem jsme odešli a nechali kluky čekat na letišti u odbavování zavazadel. Na letištním parkovišti jsme klukům nechali auto, aby až za 3 dny přiletí mohli jet rovnou domů. Zavolali jsme si taxíka. Za několik okamžiků přijel. Nasedli jsme a Tom řekl řidiči, kam nás má zavézt. "Nechceš vystoupit trošku dřív a trochu se projít?" Usmála jsem se. "No proč ne" usmál se. "Zastavte nám prosím tady." Pobídl Tom řidiče. Ten mu řekl částku a Tom mu dal dvojnásobek, aby nebyl ztratný. Přecejen nás měl vézt dál. "To je dobrý" řekl Tom. "Díky moc...hezký večer" mrkl na něj řidič. "Díky, Vám taky" zbouchl Tom dveře a taxík odjel. Rozešli jsme se směrem k domovu. Koukla jsem na nebe, ale hvězdy nebyly vidět. Cítila jsem jak se Tomova ruka zlehka dotkla té mojí a jeho prsty vpluly do mezer mezi těmi mými. Odtrhla jsem pohled od nebe k němu. Vypadal tak sladce ve světle pouliční lampy. Usmála jsem se a ruku mu jemně stiskla. "Není Ti chladno?" Usmál se. "Ne je mi fajn" Tom pustil moji ruku, sundal si sako a přehodil mi ho přes ramena. "Děkuju" usmála jsem se. Vzal mě kolem ramen, když najednou strašně zahřmělo. Pekelně jsem se lekla až jsem poskočila. "Neboj" zasmál se Tom. Sotva to dořekl spustil se prudký déšť. "Ajaj" chytil mě zase za ruku a utíkali jsme domů. I když mě to v těch vysokých podpatcích dost dobře nešlo. Doběhli jsme ke klukům domů celí promoklí. "Projít se asi nebyl moc dobrý nápad" zasmála jsem se. Tom mi hned přinesl obrovskou osušku. Hned jsem se začala sušit. "Ale fajn procházka" zasmál se. Klekl si ke krbu a zatopil. Pak si vzal svůj ručník a sušil se. Viděla jsem každý sval rýsující se na jeho horní části těla tím jak se na něj ta bílá mokrá košile lepila. Vypadal strašně sexy. Šla jsem ke krbu a nechala na sobě věci schnout. Tom nám oběma uvařil čaj a přidal se ke mně. Když jsme byli už trošku sušší prolomil ticho. "Co pustit nějakou hudbu?" Usmál se. "No jasně miluju hudbu" usmála jsem se. Tom vstal a přes YouTube v televizi ji pustil. Začala hrát skladba Thinking Out Loud od Eda Sheerana. "Tu zbožňuju" usmála jsem. Tom přišel ke mně. Natáhl ruku a řekl: "Smím prosit?" Vložila jsem svou ruku do jeho dlaně. "Ovšem" usmála jsem se a vstala. Dala jsem mu ruce kolem krku a rozpohybovali jsme naše těla. Tom měl ruce zdvořile kolem mého pasu. Nedokázala jsem vnímat nic jiného než jeho blízkost, nádhernou vůni a ta nádherná slova, která opouštěla ústa Eda Sheerana. Připadala jsem si jako v pohádce. Kdyby nás někdo viděl určitě by si řekl, že je to jako ze zamilovaného filmu. Jedna jeho jedna ruka opustila moje tělo a spojila se s mou rukou. Tom se odpojil, roztočil mě a přitáhl si mě zpátky do náruče. "Páni...kde ses naučil takhle tancovat?" Usmála jsem se. "To teď není důležité...teď jsme jenom my dva" Znovu mě roztočil. Když si mě přitáhl do náruče, levou rukou mě držel za moji pravou, jeho pravá ruka podepírala moje záda. Zaklonil mě a udělal se mnou půlkruh. Když jsem se dostala zpátky nahoru koukala jsem přímo do jeho nádherně hnědých očí, ve kterých se odrážel plamen ohně z krbu. Znervózněla jsem. Připadala jsem si jako malá holka před úplně prvním polibkem. Něžně svými rty přejel po těch mých. Naše oči se zavřely a rty začaly konat. Byl to magický okamžik. V tu chvíli jsem si připadala jako by ta slova, která z písně vyznívaly říkal právě Tom a říkal je právě pro mě. Jeho ruce podepřely moje pozadí a tím si mě vyhoupnul do náruče tak, že jsem měla ruce kolem jeho krku a moje nohy obepínaly jeho boky. Jeho silné paže mě pevně držely. Jako bych byla peříčko. Opatrně si se mnou lehl na předložku z medvědí kůže (samozřejmě ne pravé), která se rozprostírala před krbem. Své prsty mi jemně vpletl do vlasů a něžně jimi brouzdal. Začala jsem mu rozepínat košili. Na chviličku jsem nás odloučila, abych mu ji mohla sundat. Hodila jsem ji někam za sebe a nechala se dál okupovat jeho rty. Opustil má ústa a začal se věnovat krku. Své ruce jsem přesunula k jeho pásku a začala ho rozepínat. "Ne počkej" zarazil mě. "Co?" Zeptala jsem se. "Nerad bych ten nádherný večer pokazil." Usmál se. "Nepokazíš ho" políbila jsem ho. Uviděla jsem v jeho tváři úlevu. "Dobře...ale nespěchejme. Máme pro sebe celou noc." Plnými doušky jsme si užívali jeden druhého. Nebyl to jen sex. Milovali jsme se za zvuku silné bouřky, která venku řádila, praskání ohně a něžné hudby. Byla to nekonečně dlouhá a nepopsatelně nádherná noc. Ani po tom co jsme si užili se mi nepřestal věnovat. Schoulila jsem se v jeho náručí. Zasypával mě něžnými motýlími polibky na rameno, krk, tváře, do vlasů. "Ann?" Promluvil po dlouhé chvíli ticha. "Copak?" Usmála jsem se a otočila k němu svůj pohled. Z hluboka se nadechl. "Miluju Tě" řekl hledíc mi do očí. V tu chvíli jako by se mi zastavilo srdce. Nemohla jsem se nadechnout. Nemohla jsem promluvit. Nemohla jsem nic. "Proč nic neříkáš?" Jeho pohled byl plný zoufalství. "Promiň.. zaskočil jsi mě. Myslíš to vážně?" tohle jsem vážně nečekala.
"Naprosto" řekl s jistotou. "Taky Tě miluju" usmála jsem se a měla jsem možnost sledovat jak se jeho úsměv rozzářil a vidět jak mu spadl ze srdce těžký kámen. Opět jsem se schoulila v jeho náručí. "Přála bych si, aby šel zastavit čas. Aby tahle chvíle trvala věčně." Tom se posadil a začal šmátrat po stolku. Posadila jsem se taky. Když našel co hledal poručil mi abych natáhla ruku. Udělala jsem co chtěl, ale stále mi nedocházelo co dělá. Připnul mi na ruku své hodinky a zastavil na nich čas. Hodinky ukazovaly 3:45 ráno. Nevěděla jsem co říct. Štěstím jsem se rozplakala. "Lásko neplakej...tohle jsem nechtěl." Popadl mě do náruče a pevně sevřel. "Miluju Tě. Jsem ta nejšťastnější na světě." Setřel mi slzy. "To i já Ann. Dlouho jsem se necítil takhle šťastný..." Znovu jsem se podívala na hodinky. "Nikdo pro mě nikdy nic tak krásného ještě neudělal" znovu jsem se schoulila v jeho ochranitelském náručí. Tom vzal z pohovky měkoučkou deku a tou nás oba přikryl. "Prosím zůstaň u mě než se vzbudím. Bojím se, že je to jen sen. Že se probudím a Ty tu nebudeš."
"Budu tady lásko" Usnuli jsme si v náručí.

Spřízněná duše XXIII.

23. dubna 2017 v 2:24 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
Tom se na mě podíval. "Ty debile...máš štěstí, že se Tě zastává jinak bych Tě zabil!" Zařval na něj a pustil ho. "Děkuju Tommy"
"Stejně o ni vlastní blbostí příjdeš...je to jen otázka času a pak bude moje" zasmál se Thomas. Tom se neudržel a jednou ranou pěstí do nosu ho uzemnil. "Tome!...zbláznil ses?" Sehnula jsem se k Thomasovi a začala ho křísit. Thomas vyplivl krev. "Thomasi jsi v pořádku?" Bylo mi ho strašně líto. "To nic Ann. Ty za to nemůžeš...neměl jsem Tě líbat když jsi to nechtěla, ale prosím nechoď s ním nikam. Ublíží Ti."
"Neublíží. Toho se neboj. Má mě rád."
"Jak chceš, ale pamatuj, že jsem Tě varoval." Zvedl se a šel směrem domů držíc si u obličeje kapesník. "Tohle jsi neměl dělat Tome...co když z toho budeš teď mít problémy?"
"Ty mi za to stojíš" usmál se. "Nebo jsi stála o to aby Tě líbal?" Zeptal se už ne tak vesele. "Nechtěla."
"Tak vidíš....pojď odvezu Tě domů."
"Ale já nevím jak se na to leze a ani nemám helmu....a taky se bojím."
"Ukážu Ti to...náhradní helmu mám náhodou sebou a neboj se pojedu s Tebou pomalu a opatrně." Usmál se. "No...tak jo" nasadil mi helmu a pomohl mi nasednout na motorku. "Pevně se mě chyť jo?" Chytil mě za ruce a dal si je kolem svého pasu. Pomaličku se rozjel a celou cestu jel opravdu pomalu a opatrně. No ale i tak jsem měla strach. Držela jsem se ho zuby nehty a pevně se k němu tiskla. "Všechno v pořádku?" Ozval se mi jeho hlas v uších. "Ehm...jo...jakto, že Tě slyším tak dobře?" Podivila jsem se. "Je tam zabudovaný Bluetooth zlato." Zasmál se. "Aha...no trochu se bojím"
"Neboj se princezno. Už budeš za chvilku doma." Měl pravdu. Za malou chviličku zastavil před mým domem. "Už jsme tady" řekl mile a pomohl mi z motorky dolů. Sundala jsem si helmu a podala mu ji. "Jak se Ti to líbilo?" Usmál se. "No, abych řekla pravdu asi to nebude nic pro mě" zasmála jsem se. "Nevadí....půjdeme s Billem na večeři než odletí. Pojď taky...prosím." Žadonil. "No já nevím...hodí se to?" Pochybovala jsem. "Slíbila jsi mu, že se přijdeš rozloučit? Slíbila....tak půjdeš s námi. Jdeme do jedné fajn restaurace."
"No tak dobře" tak v kolik? "No tak v 7" usmál se. "V 7? To je za hodinu to nestihnu..."vzala jsem nohy na ramena a utíkala se domů chystat. Tom se smál. S motorkou vjel do garáže a šel se chystat. Vlezl si pod sprchu a umyl se od hlavy až k patě. Umyl si i své dlouhé husté vlasy jako by snad chtěl na někoho udělat dojem. Pak se šel hodit do gala. Já si taktéž vlezla pod sprchu umyla a vyfoukala si své havraní vlasy, aby dostaly nějaký tvar. Zabalená v ručníku jsem šla ke skříni. Tom říkal, že se jde do restaurace...takže to asi budou lepší šaty...nebo minimálně sukně. Nakonec jsem zvolila červené šaty s širokou sukní, končící těsně pod koleny. Líčení jsem zvolila jemné. Nechtěla jsem to moc přehánět. Boty jsem si vzala černé na vysokém podpatku a taky černé psaníčko. Dokonale mi to padlo k vlasům. Jak se dalo předpokládat měla jsem zpoždění. "Sakra...už 15 minut meškám. Popadla jsem klíče, rychle zamkla a utíkala ke klukům. Když jsem dorazila Bill ještě nebyl hotov. Otevřít mi přišel Jess. "Billy neřeklo se v 7?" Zasmála jsem se. "No joooo už to bude...ještě 2 minutyyy" ozvalo se se zhora. Posadila jsem se na pohovku a čekala až kluci dojdou. Tom přišel jako první. Samozřejmě s průpovídkou. "Nestihnul si zabalit. nechápu, že sebou potřebuje tisíce krámů." zasmál se. Otočila jsem se na něj. Najednou jako by oněměl. "To čumíš co? Jaká krásná dáma tu s námi sedí" zasmál se Jess. "Ale no tak" drkla jsem do něj loktem a zasmála se taky. Tom se ale nesmál. Jen prostě koukal. Jako by zamrznul. "Hej Tome" vzal Jess polštářek z pohovky a hodil ho po Tomovi. Tom ho ale chytil a obratem ho poslal zpátky na Jesse, kterému přistál přímo na hlavě a rozcuchal mu právě načesané vlasy. Musela jsem se začít smát. "Ty jsi trouba viď?" Naštvaně vstal a šel se učesat. Tom mě s úsměvem zaujatě pozoroval. "Moc Ti to sluší." Pochválil mě. "Díky...Tobě taky...nikdy jsem Tě ještě v kvádru neviděla" poznamenala jsem. "Nooo tak to jsi o hodně přišla...tak se kochej" zasmál se a začal se otáčet jako na otočném podstavci. "Ty jsi ale trouba" smála jsem se, ale musela jsem uznat že mu to opravdu strašně slušelo. Vypadal strašně sexy. Samozřejmě, že jsem mu nic z toho neřekla. Ještě by mu narostlo ego. Konečně se dopotácel Bill. "No páni Tobě to sluší Billy" zalichotila jsem "Děkuji, ale Ty jsi tady ta hvězda" usmál se přišel k pohovce. Já vstala. "Ukaž se mi" chytil mě za ruku a roztočil mě. "Mmm nemít přítele..." Zasmál se. "Heeej já Tě slyšel" zamračil se na něj Jess, který přicházel do místnosti teď už zase hezky učesaný. "Neboj já bych Tě nepodvedl" zazubil se Bill. "No to doufám" utrousil Jess. "No tak půjdeme ne vy komedianti?" zasmál se Tom a všichni tři mi nabídli své pravé rámě. "Tak a teď babo raď" zasmála jsem se. "Vůbec mi to neulehčujete kluci." Nakonec jsem si vybrala Jesse. "Bude to tak lepší kvůli novinářům" usmála jsem se. Bill s Tomem si povzdechli a šli spolu jako první a já šla za nimi s Jessem. Dorazili jsme do restaurace s všichni na mě zírali. Strašně jsem se styděla. Bylo mi to nepříjemné. Připadalo mi jako by mnou opovrhovali. Jako by cítili, že nejsem z jejich vrstvy. "Billy já....moc se na to tady necítím. Koukají na mě skrz prsty."
"To se Ti zdá zlato a pokud ne....tak Tě nedám. Jsi náš poklad" objal mě a pohladil po zádech. "Děkuju...jste hodní. Vždyť já bych Vás taky za nikoho nevyměnila" usmála jsem se. Kluci se najednou všichni nahrnuli a prali se o to, kdo mi podrží židli. Musela jsem se tomu zasmát. Nakonec zvítězil Bill. Teda spíš respektive Tom s Jessem ustoupili. Když přišel čišník správně podle etikety se mi věnoval jako první. Podal mi jako první jídelní lístek a optal se co si dám k pití. "Jen vodu. Děkuji" Mile jsem se usmála. Čišník s milým úsměvem kývnul, zapsal si mou objednávku a věnoval se klukům. "Doneste nám nejlepší šampaňské a čtyři skleničky prosím" usmál se Bill. Čišník opět zapsal objednávku a odešel. Otevřela jsem jídelní lístek a vybírala z nabídky mnoha jídel. Všechny ty názvy byly jako z jiné planety. Co si z toho mám jako vybrat? "Kluci prosím pomoc...nevím co ty názvy znamenaj." Řekla jsem zoufale. Kluci se mi začali smát. "Vy jste teda kamarádi. Kdybych věděla co mě tady čeká tak se na to vykašlu." Zamračila jsem se. Tom se nade mnou slitoval s řekl mi co je co. "Díky" usmála jsem se a když přišel čišník na jídelním lístku jsem mu ukázala co chci, protože bych to nedokázala ani přečíst. Kluci si taky něco objednali. "Tak na co si připijem?" Zeptal se nadšeně Bill. "Co třeba na Ann?" Zeptal se Tom. "Skvělej nápad" poznamenal Jess. "Na Ann" zahlásili všichni najednou. Natáhla jsem skleničku k Jessovi "Na Tebe...ať se Ti dál daří v tom co děláš Jessi" přiťukl si semnou "Billy...taky na Tebe ať se Ti Tvoje cesta vydaří, ať dobře pořídíš a taky na Váš krásnej vztah. Ať vám to dlouho vydrží" přiťukli jsme si. "Ooo Ty jsi tak sladká...děkuju" usmál se Bill. Obrátila jsem se se skleničkou k Tomovi, nadechla jsem se..."Na Tebe krásko" usmál se Tom a cinknutím své skleničky o tu mou mě umlčel. Usmála jsem se a konečně se napila. "Měl bych něco vědět?" Zeptal se Bill.

Spřízněná duše XXII.

23. dubna 2017 v 2:22 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
Seděla jsem na záchodě a brečela. Uslyšela jsem jak někdo přišel. "Ann?" Ozval se Tomův hlas. Cože? Tom na dámských záchodech? "Co tady děláš? Tady nemůžeš být. Jdi pryč...nech mě bejt." Potáhla jsem. "Ann prosím Tě vylez....prosím....moc prosím" Odemkla jsem dveře, Tom otevřel a uviděl tu hrůzu. Měla jsem mokré konce kraťásků a stehna celé rudé, opařené. Řasenku rozmazanou až bůh ví kam, oči uplakané. "Ježiši Ann pojď ke mně."
"Nech mě samotnou...nechci abys mě takhle viděl"
"Na to už je trošku pozdě nemyslíš? Zasmál se, vytáhl z kapsy papírové kapesníčky, z balíčku vytáhl dva, roztáhl je, namočil do studené vody a na každou nohu mi položil jeden, aby zchladil opařené místa. "Bože to je husa...ta Tě zřídila. Odpust mi to prosím." zvedl ruku a chtěl mi setřít slzu. Uhnula jsem. "Ann notak....prosím....já jí to ještě spočítám to co Ti provedla." Nedokázala jsem se na něj ani podívat. "Ale o to tady asi nejde že jo." podepřel mi ukazováčkem bradu a jemným pohybem nadzvedl můj pohled, takže jsem byla nucena podívat se mu do očí. Neříkala jsem nic. Nevěděla jsem co. Nic jsme si neslíbili. Neřekli jsme si, že spolu chodíme a že budeme jenom spolu. "Ty žárlíš?" Usmál se. "Ne nežárlím" vyštěkla jsem na něj naštvaně. "Ann...Byl to jen blbej úlet. Bylo to tu noc kdy jsem se tolik opil. Ještě jsme se skoro ani neznali. Ona pro mě nic neznamená ale Ty ano." Setřel mi slzy. "Jasně takže ses s ní jen vyspal a teď s ní flirtuješ a semnou co?! Semnou děláš úplně to samé. Flirtuješ, spíš, ale co dál?" Vstala jsem ze záchodu, sundala kapesníčky a šla je hodit do koše k umyvadlům. "Ann je to pro mě těžké...pochop mě prosím..."
"Jasně, ale sex a flirtování...to pro Tebe těžké není co..."
"S Tebou to není jen sex....každý Tvůj polibek každý dotek mě odnáší do nebe" Jemně mě natlačil na zeď. Vzal moji ruku a položil si ji na hrudník. "Cítíš to? Tohle se mi stává pokaždé, když Tě vidím....když jsem Ti nablízku." Cítila jsem jak jeho srdce divoce bije jako by zešílelo. Naklonil se ke mně a přiblížil své rty k těm mým. "Vím, že to cítíš stejně" zašeptal a jemně mě políbil. "Proč mě tak trápíš?" Povzdechla jsem. "Nechci Tě trápit a nechci Ti ubližovat"
"Ale ubližuješ"
"Odpust mi prosím" znovu se naklonil a spojil naše rty. Nějakou chvíli jsme se líbali. "Měli bychom se vrátit" Nadechla jsem se a nasála jeho příjemnou vůni. "Jo asi jo...budou nás podezírat" zasmál se. "Běž první...musím se trošku upravit"
"Nemusíš...jsi nádherná, ale jak chceš" usmál se a odešel. Tom přišel ke stolu. Eve a Bill se dobře bavili a seděli už u jiného stolku, abychom neseděli u toho politého. "Ann je v pohodě hned tu bude" šel k pultu, u jiné servírky mi objednal nový čaj a poprosil ji, aby ho donesla ona. Pak se vrátil ke stolu. Setřela jsem si veškerý make up a znovu se namalovala. Když jsem se vrátila ke stolu čekal tam na mě nový čaj a k tomu rozkošný malý muffin. "To je na usnířenou" usmál se Tom. Koukla jsem na Eve a ta na mě koukala pohledem jako: snad mu to nehodláš jen tak odpustit. Jen jsem pokrčila rameny. "Ne děkuju...nemám chuť na sladké" odsunula jsem talířek s dobrotou od sebe. "A to já si dám rád" drapl ho Bill a začal se jím ládovat. Musela jsem se tomu smát. Bylo to fakt roztomilé a vtipné. "Brácha necpi se furt...tloustneš." rýpl si do Billa Tom. "Závidíš co? Tobě zase mizej svaly" zasmál se Bill. "Tak hlavně že Ty máš tlamu jako křeček" zasmál se Tom. "Heleeee" šťouchl do něj Bill. Eve se jim jen smála. "To už by stačilo ne? Kvůli vám se ještě smíchy udusím" smála se. Naklonila jsem se ke svému čaji a přivoněla si. Krásně voněl. Ucítila jsem pod stolem Tomovu ruku na svém koleni. Uhnula jsem a koukla na něj. Koukl na mě pohledem: No tak Ann prosím... Obrátila jsem svůj pohled k čaji. "No a Billy jak se Ti daří sólo dráha?" Zeptala se Eve. "No joo daří. Vlastně dneska v podvečer odlítám do Paříže, další den do Ruska...no musím tam zařídit hodně věcí. Budu tam mít ty křesty takže nějaké organizační věci. Udělám si takovej výlet. Už se těším." Zatleskal si. "Jeee tak tam bych se chtěla podívat taky... Musí to být něco." Zasnila se Eve. "A že ses nepochlubil Billy?" Zamračila jsem se. "Promiň Ann je to strašně na rychlo. Proto jsem byl i dneska sundat tu dlahu. No a Eve klidně můžete za měsíc letět s Ann semnou pokud budete chtít. Budete moji VIP." Usmál se. "No jeeeje moc ráda" zajásala Eve. Usmála jsem se na ni, ale i přesto jsem se vevnitř cítila jaksi smutná. Dopila jsem čaj a mávla na servírku, že zaplatím. "Neblbni Ann. Pozvali jsme Vás." Položil Tom svou ruku na tu moji. Uhnula jsem. "Jo já vas zvu krásné dámy" zamrkal Bill. "Tak děkuju Billy" usmála jsem se, vstala od stolu a dala Billovi pusu na líčko. "Uvidíme se později. Určitě se přijdu rozloučit než poletíš" usmála jsem se "Tak hodně štěstí a dobře pořiď" usmála se Eve. "Moc mě těšilo sladká Eve" dal jí na každé líčko jednu pusu a potřásl jí rukou. Koukala jsem na Eve a měla pocit, že za chvilku půjde do mdlob, ale ustála to. "Tak se mějte...pa" mávla jsem a s Eve jsme odešly. "Co jste tam tak dlouho dělali?" Zeptala se Eve hned jak jsme vypadly z kavárny. "Co myslíš?" Koukla jsem na ni. "No neříkej, že jste si to tam rozdali" vykulila na mě oči. "Ne to ne...nejdříve mi zchladil ty nohy, pak se pořád omlouval, vykládal jak mu na mě záleží no a pak jsme se líbali" pokrčila jsem rameny. "Měla jsi mu to dát sežrat"
"Já nevím...miluju ho, ale nevím jestli mu to dokážu jen tak odpustit. I když na druhou stranu jsem se jeho polibkům nedokázala ubránit."
"Ty jsi úplně ztracená" zasmála se Eve. Jen jsem si povzdechla a doprovodila jsem Eve domů. "Tak ahoj Eve...ráda bych řekla, že jsem si to užila ale... No vlastně jsem si to užívala dokud..."
"To je dobrý Ann už o tom nemluv" objala mě. V tu chvíli přijel domů Thomas. "Jé ahoj Ann rád Tě vidím." Usmál se hezky. "Ahoj...tak už máš padla?" Usmála jsem se. "Jo pro dnešek už jo. Koukám, že Vy dvě už dneska rande taky balíte" zasmál se. "Nechceš vzít domů ať nemusíš autobusem?" otevřel dveře u spolujezdce. "Nee děkuju. Tommy chtěla jsem se projít."
"No tak Tě aspoň doprovodím ať nejdeš sama jo?" Usmál se. "No tak se měj Ann. Uvidíme se zase zítra" objala mě Eve a šla domů. Thomas zavřel dveře od auta a šli jsme. "Tak jak Ti to šlo v práci?"
"No dneska byl celkem klid" usmál se. "A co Ty a ségra? Bavily jste se?"
"Jo nejdříve jo, ale pak se to trošku zvrtlo"
"Všiml jsem si, že jsi nějáká smutná. Co se stalo?" Zastavili jsme se u autobusové zastávky. "To je na delší povídání"
"A od čeho máš tak červené nohy? Někdo Tě opařil?" Dřepl si a začal koukat na moje rudé stehna. Bylo mi to nepříjemné tak jsem ho vzala ruku a snažila ho přimět, aby se zvedl. Zvedl se, ale ruku nepouštěl. Koukla jsem na něj. Zíral mi přímo do očí. Musela jsem uhnout před tím ohněm, který v jeho očích plál. "Neříkej mi, že za to může on." Zamračil se. Jen jsem pokrčila rameny. "Jestli Ti ubližuje tak ho zabiju"
"Ne... Nemůže za to....to servírka na mě převrhla horký čaj. Nic víc." Jednou rukou mě pohladil po tváři, druhou položil na moje záda a přitiskl si mě blíž k sobě. V tu chvíli jsem si připadala úplně maličká...bezbranná. "To doufám...kdyby Ti ublížil zabiju ho." Krásně voněl. Byla jsem jako omámená. Nemohla jsem se ubránit. Co jen to semnou ten kluk provádí? Znovu nastala stejná situace jako u něj v Ambulanci. Začal se ke mně přibližovat. "Tommy já..."
"Ššššššš...jen se nech vést srdcem... neposlouchej rozum." Zavřela jsem oči a cítila jak jeho rty okupují ty moje. V tu chvíli se mi ale vybavil Tom. Otevřela jsem oči. "Tommy prosím dost" zamumlala jsem mezi polibky kterými mě zasypával a nepřestával. Uhnula jsem svými rty, ale on se pořád snažil mě přesvědčit. Uslyšela jsem skřípání brzd. Na okamžil se Thomas odtrhl. Nebyl to nikdo jiný než Tom na své milované motorce. Seskočil z ní rychlostí blesku, sundal helmu a vrhnul se na Thomase. "Řekl jsem ti abys ji nechal na pokoji." Zařval na Thomase, chytl ho pod krkem a natlačil na zeď zastávky. "Tome neblázni...nech ho"
"Vždyť Tě tady líbal proti tvé vůli...viděl jsem to" řekl rozzlobeně Tom. "Tommy.... Ublížíš mu...pusť ho" chytila jsem Toma za paži ruky, kterou škrtil Thomase.

Spřízněná duše XXI.

23. dubna 2017 v 2:21 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
"Čum na cestu ty debile!" Vypadlo z ní až jsem se málem lekla. Když se ale podívala do koho to vlastně narazila a koho nazvala debilem nemohla uvěřit svým očím. "Omlouvám se, ale Ty jsi taky nekoukala na cestu" ozvalo se mě známým hlasem. "No já..." Začala Eve blekotat. Nakoukla jsem do dveří. "Ahoj Billy...dneska na sebe máme štěstí" zasmála jsem se. "Ahoj Ann...omlouvám se ještě jednou krásná slečno" vzal Eve za ruku, jako gentleman, naznačil polibek a pak uhnul ze dveří, aby mohla Eve projít. "Děkuji..." Zmohla se jen na jedno slovo. Stále se nemohla vzpamatovat z toho, kdo před ní právě stojí. Pořád stála na jednom místě. "Můžeme vás jako na omluvu na něco pozvat?" Usmál se sladce Bill. "Jo jasně...stejně jsme měly v plánu sem jít." Zasmála jsem se. Musela jsem odpovědět za Eve, protože ta byla v šoku. Musela jsem se jí opravdu smát. "Co se tu děje?" Zeptal se Tom, který právě přišel od pultu, kde platil. "Oh ahoj Ann" usmál se. "Ahoj Tome" usmála jsem se na oplátku. "Nic jen jsem tady slečnu málem přizabil ve dveřích, tak jsem je na něco pozval." Tom jen zakroutil hlavou nad Billovou nešikovností. Eve vešla. Pak se dveří chopil Tom a pobídl mě, abych vešla taky. Když jsem kolem něj prošla jeho ruka se jemně letmo dotkla té mojí. Věnovala jsem mu ten nejkrásnější úsměv, ale bylo mi líto, že je to všechno tak na tajno. Šla jsem za Billem a Eve. Bill i když kulhal s ortézou na noze odsunul gentlemansky židličku, aby si Eve mohla sednout. "Děkuju" pípla Eve pořád v šoku. Možná ji vyvedla z míry i Billova galantnost. Musela jsem se usmát. Připadalo mi to hrozně roztomilé. Začal se hrnout i ke mně, aby mi taktéž židli přidržel. "Sedni si Ty pajdo" popíchl ho Tom. Chopil se židle vedle Eve a pobídl mě, abych se posadila. Sedla jsem si a slušně poděkovala. Nakonec pomohl posadit se Billovi naproti Eve a sám se posadil naproti mě. Servírka donesla nápojový lístek a lístek s dobrotami. Zadívala jsem se do nápojového lístku. "Já jsem Bill, ale podle tvé reakce usuzuji, že to asi víš" zasmál se a podal Eve ruku. Musela jsem do ní drknout loktem, protože byla jako zamrznutá. "Oh..jo jasně já jsem Eve" zrudla jako sladká jahůdka. "Hele neber nás jako něco extra. My jsme kluci jako každý jiný." Usmál se. "Tak co si dáte krásné dámy?" Zalichotil Bill. "Zase to nepřeháněj jo Billy? Ať z Tebe nemá Eve infarkt. Vypadá to, že je asi hodně velká fanynka" zasmála jsem se. Svůj pohled jsem zaměřila na Toma a uviděla jak mě přes horní lem lístku pozoruje. Usmála jsem se. Bylo to hrozně milé. Přišla servírka a začala se vyptávat co si dáme. "Já si dám jen čaj. Nějáký bylinkový prosím. Děkuju" usmála jsem se na ni. "To já si dám karamelové Latté." Servírka se koukla na Billa. "Já si dám taky Latté" koukl se na Eve a sladce se na ni usmál. "No já nevím asi si dám jen černou kávu" usmál se na ni Tom. "Proč čerou? Máš snad černou náladu?" Usmála se na něj koketně. Okamžitě jsem zpozorněla. Slyšela jsem dobře? Ona mu tyká? Znají se? "Když Tě vidím tak nemůže být černá" zamrkal na ni. "Jsem ráda, že ses vrátil zpátky" usmála se, zapsala si naše požadavky a odešla. Tohle mě žralo jako tisíce červů. Jen jsem sklopila hlavu a koukala na své sepnuté ruce ležící na stole. "Tome nemůžeš toho nechat? To musíš pořád s každou flirtovat?" S každou? Sakra to tohle dělá pořád? Tahle Billova věta se mi zaryla do srdce jako ostrý nůž. "Tak promiň no" odfrkl Tom. Eve se na mě koukla. "Je Ti dobře?" Zeptala se starostlivě a pohladila mě po rameni. "Jo je mi fajn neboj" zvedla jsem k ní pohled a usmála se. Bylo mi jasné, že poznala, že je falešný. "Musím jít na holky pojď semnou Ann" koukla jsem na Toma a zvedla se k odchodu. Když jsme došly k záchodkům Eve se rozběsnila. "Tak co se tu sakra děje? Ty je znáš. To je mi jasný...taky jsi mi to mohla říct"
"Promiň já...."
"Neeee....nic takového. Co se to s Tebou děje?" Jen jsem k ní zvedla pohled, plný sklíčenosti. Eve vykulila oči. "Tak moment...Tom?...on je ten Tom? Ann!! Copak ses zbláznila?! On je notorickej holkař. Naletěla jsi mu. Ne teda že by za to nestál to teda jo. Mít tu možnost tak ho asi taky ohnu, ale Ann to není kluk pro vztah. Zlomí Ti srdce hned jak to půjde."
"Ale říkala si, že mu na mě záleží...."
"To jsem ještě nevěděla o koho jde...všimla jsem si jeho pohledů na Tebe...i toho letmého doteku u dveří i když jsem byla trochu mimo, ale to flirtování se servírkou...myslíš že by tohle udělal kluk, který Tě má rád?"
"Asi ne" povzdechla jsem si a setřela si slzu, která se drala na povrch. "Pane bože Ty jsi vážně zamilovaná...musíme s tím něco udělat. Půjdeme pryč."
"To ne... Billovi by to došlo a nechci Ti kazit tak hezké setkání s Billem. Očividně Tě snad nic lepšího nemohlo potkat. Já to vydržím." Položila jsem jí ruku na rameno. "Fajn, ale kdyby to udělal znovu tak mizíme jasný?" Objala mě. "Tak fajn" Šly jsme zpět ke stolu. Posadila jsem se zpět naproti Toma. Věnoval mi krásný úsměv, ale já jen otočila svůj pohled k oknu, které vedlo na ulici a koukala jsem jak lidé míjejí kavárnu, kde jsme seděli. Eve se posadila a hezky se na Billa usmála. "Tak Eve...jak jste se s Ann seznámily?"
"No vlastně v nemocnici"
"Zajímavý...znáte se 2 dny a vypadáte jako byste se znaly celý život" zasmál se Bill. "Tohle je strašně zvláštní. Taky to tak s Ann mám. Když jsem ji potkal připadalo mi to jako osud...věděla jsi, že pracovala s onkologicky nemocnými dětmi?"
"Přesně tak jsem to cítila taky. No tak to je trošku absurdní co?" Zašklebila se Eve. "Jo to teda je....jsi moc hezká a sympatická...asi si vymyslím nějakou nemoc, abych Tě mohl potkávat v nemocnici" zasmál se "A mě vykládej něco o flirtování...kdyby Tě tak viděl Jess" zasmál se Tom. Ucítila jsem letmý dotek na své ruce. Obrátila jsem k ní pohled a uviděla Tomovu ruku jak něžně hladí tu moji. Věděla jsem, že bych měla uhnout, ale nechtěla jsem. Eve si toho samozřejmě všimla. Jen Bill ne a pořád do Eve něco hustil. Bolelo mě to. Když mě má rád a záleží mu na mě tak proč flirtuje s ostatními? A teď dělá zase tohle a manipuluje mnou. Přiřítila se servírka s naší objednávkou. Nejdříve dala Eve a Billovi jejich Latté pak Tomovi jeho kávu a všimla si našich spojených rukou. Když mi podávala čaj, jakoby nechtíc mi ho převrhla do klína. Vyskočila jsem ze židličky jako čertík s krabičky a začala poskakovat. Strašně to pálilo. Vehnaly se mi slzy do očí. Hned se začala omlouvat, že to neudělala schválně že mi přinese nový a podobné kecy, ale já byla přesvědčena, že to bylo schválně. Všimla jsem si jejího škodolibého úsměvu. "Strč si novej do prdele" zařvala jsem na ni a utekla jsem na záchod se slzama v očích. "Co to tady předvádíš? Hráblo Ti?" Zaječel na ni Tom "Tak Ty se semnou vychrápeš a teď tady děláš, že to nic nebylo a osaháváš tady jinou?!"
"Nic spolu nemáme...chtěl jsem ji jen povzbudit....ale i kdybych měl tak Tobě to může být jedno. To co mezi námi bylo je už pryč bylo to jen na jednu noc a moc dobře jsi to věděla tak na mě tohle vůbec nezkoušej jasný?" Zvedl se ze židle a rozhodl se, že půjde zamnou. Eve vykulila oči a nestačila zírat. Bill byl na tom úplně stejně. "Něco mi uniklo?" Zeptal se nechápavě Bill. "Udělala jsi to schválně. Viděla jsem to." Zvedla se Eve ze židle. "A jak mi to dokážeš?" Zasmála se servírka. "Nepotřebuju nic dokazovat. Já to viděla" zuřila Eve. "A co s tím jako chceš dělat Ty nulo?" Zasmála se. Eve vzala své Latté a celé jí ho vylila na hlavu. Bill koukal jak z jara, ale musel se tomu smát. Eve byla spokojená a dala se na cestu k záchodkům. Servírka se snažila popanout Billovo Latté. Ten ji ale pevně čapl za zápěstí. Možná až moc. "Tak to se opovaž a letíš odtud na hodinu." Zamračil se na ni. "Au...pust mě" Bill ji pustil narovnala si zástěru a odešla se převléct. Eve když viděla jak se jí Bill gentlemansky zastal musela se vrátit. Sedla si zpátky ke stolu. "Děkuju Ti...bylo to moc milé jak ses mě zastal" usmála se sladce Eve "To nic nebylo...přehnala to...a hodně. Teda ale pěkně jsi jí to natřela." Zasmál se Bill a byl u toho strašně sladkej. Eve si povzdechla tak moc se jí líbil. Je ale nemožné, aby se zamiloval do obyčejné zdravotní sestřičky.

Spřízněná duše XX.

23. dubna 2017 v 2:19 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
"Jo je tady...ale spí...nebylo jí dobře tak jsem ji chtěl mít pod dohledem. Nic se neděje. Buď v klidu." Ve chvíli jeho nepozornosti jsem se s ním překulila tak, abych byla nahoře já. Tom vyvalil oči. Začala jsem se na něm pohybovat. Nemohla jsem tu odmlku vydržet. Nevím co se to se mnou stalo. Najednou mi všechno to nebezpečí, že nás může Bill nachytat připadalo strašně vzrušující. Tom mě chytil za boky a udával tak rychlost a rytmus jakým se mám pohybovat. "Takže jsi v pohodě? Vím, že to co řekl Jess nebylo na místě." Viděla jsem, že Tom není schopný odpovědět. Trošku jsem zpomalila. "Je mi skvěle...jdi už spát" Zuby jsem zaryla do svého spodního rtu, který okamžitě zčervenal a pokračovala jsem v aktu. "Tak fajn...dobrou noc. Mám Tě rád." Začaly se ozývat malé rány při jeho odchodu. Hned potom mě Tom popadl a zase se dostal nahoru. "Co Tě to proboha popadlo? Ty ses snad zbláznila." Zasmál se tiše. "Je Ti jasné, že Tě teď budu muset potrestat?" Rošťácky se usmál. "No jen do toho...ukaž co v Tobě je" nadzvedla jsem levé obočí a skousla si znovu spodní ret. "No jak chceš" zapřel se o ruce a prudce přirazil. Moje rty opustil hlasitý sten. "ššššššššš" zacpal mi pusu rukou, ale byl spokojený s mou reakcí. Sundal mi ruku z pusy, zajal moje rty a pokračoval v tom co započal. Ještě nikdy jsem nepocítila tak obrovskou vášeň a chtíč. Zanedlouho jsme leželi vedle sebe a hluboce oddechovali. "Obávám se, že tohle určitě museli slyšet" zasmála jsem se a přitulila se k němu. "No to asi jo...sakra já Tě úplně zkazil" smál se Tom. Pořád se mi honilo hlavou, že bych mu asi měla říct, co cítím. "Děje se něco kotě?" Usmál se "Ne nic" usmála jsem se a políbila ho. Tom se usmál a pohladil mě po tváři. "Je mi s Tebou moc fajn víš to?" Usmál se a sladce mě políbil. "Mě s Tebou taky Tommy" položila jsem si hlavu na jeho hrudník a usnula. Tom si vzal notebook a začal mazat všechny fotky Rii, které v něm byly. Když byl hotov zavřel laptop a přitulil se ke mně. "Slyšel jsem co jsi mi říkala tam v lese....cítím to samé. Jen musím sebrat trošku odvahy." Usmál se, přitulil se, vlepil mi sladkou pusu na čelo a usnul taky.

Když jsem se ráno vzbudila, nikdo vedle mě nebyl. Na polštáři ležel malý lísteček a krásná rurá růže. Vzala jsem si ji a přičichla. Voněla nádherně. Jako když přichází jaro. Kdepak ji teď ráno asi sháněl? Koukla jsem na lísteček. Stálo tam: "dobré ráno princezno. Je mi líto, že jsem nemohl počkat až se tvoje sladká očka otevřou. Museli jsme s bráchou do studia. Uvidíme se později. Snídaně je nachystaná v kuchyni. Doufám, že ses hezky vyspinkala. Včera to bylo nádherné. Pusu Tom." Bylo to tak sladké. Vstala jsem, oblíkla se a šla do kuchyně. Tam jsem vzala vázu a dala růži do vody. Na talířku pro mě byly nachystané vafle. "Jééé mňam" oblízla jsem se a posnídala. Páni...na tohle bych si vážně dokázala zvyknout. Šla jsem se osprchovat a hodit se do gala. Po chemu mám naplánovanou kávu s Eve. Už se moc těším. Je hrozně milá. Zašla jsem se domů převlíct a pak vyrazila do nemocnice. V nemocnici jsem opět "náhodou" potkala Thomase. "Ahoj krásko" usmál se. "Ahoj Tommy" úsměv jsem mu oplatila. "Jak jsi se dnes vyspala?"
"Skvěle...moc se těším na odpoledne"
"Ajoooo...to rande s Eve"
"Ty jsi trouba" zasmála jsem se a jemně do něj strčila. "Heeey" zasmál se taky. "Tak pojď...Eve už na tebe čeká." Šli jsme do ordinace. "No ahoooooj" přiskočila ke mně hned Eve a objala mě jako by mě neviděla nejméně rok. "Ahoj...jeee to máš takovou radost? Čím jsem si to zasloužila?" Zasmála jsem se. "Tak to je od Tebe hezký....tak jdeme na to ať můžeme na to kafe" zasmála jsem se. Sedla jsem si na ono křeslo. Všimla jsem si jak se na mě Thomas zaujatě kouká. Zčervenala jsem jako jahoda. Nevěděla jsem co tím sleduje. Celou dobu nepromluvil...jen pořád upřeně koukal. Když polední kapka vplula do mé žíly, vytáhla mi Eve jehlu z ruky a jemně zalepila. "Tak hotovo Ann....jen jestli tak 20 minut počkáš než se hodím do gala?" Usmála se něžně. "Jasně počkám s Thomasem na ambulanci" usmála jsem se a šla s Thomasem. Šli jsme na ambulanci, protože mu za chvilku měla začít směna. Hned jak se za námi zavřely dveře doslova se na mě vrhnul. "Ann sakra co to semnou děláš? Nemůžu na Tebe přestat myslet. Nemyslím celé dny na nic jiného než na Tebe." Natiskl mě na stěnu. "Co to děláš?" Nechtěla jsem, aby mě líbal nebo tak něco. "Už to nemůžu vydržet. Šílím z Tebe. Pořád na Tebe myslím...zdá se mi o Tobě...o nás." Pohladil mě po tváři. "Thomasi prosím nedělej to."
"Proč ne? Líbíš se mi a já Tobě taky. Vím to. Všiml jsem si toho. Tak proč ne?"
"Nepopírám, že se mi líbíš, ale nic víc v tom není."
"Je to kvůli němu že jo?...Kvůli tomu..."
"Nedokončuj větu. Neříkej něco co by Tě pak mohlo mrzet"
"Tak je?!" Zvýšil na mě hlas. "Neřvi na mě a ano je. Miluju ho a on miluje mě. Vím to. I když se to neodváží říct."
"Ann nebuď naivní. Ublíž Ti hned jak bude mít možnost. Je to holkař. Neznáš ho."
"Právě, že ho znám jako málo kdo."
"Ann to že s ním spíš neznamená, že ho znáš."
"V tom to není."
"Ann...vykašli se na něj a dej mi prosím šanci" přiblížil se svými rty k těm mým. Najednou se rozrazily dveře. "Doktore máte tu pacienty" řekla sestra a vykuleně koukala na Thomase. Thomas ode mě odskočil. Sestra uhnula ze dveří a tam stál Bill s Tomem. Thomas si povzdechl. "Tak pojďte" Bill a Tom vstoupili. "Ahoj kluci...co vy tady? Myslela jsem že jste ve studiu" usmála jsem se. "Jo, ale Bill potřebuje sundat dlahu a pak zase povalíme zpátky" sladce se usmál Tom. "Sundat to můžu, ale stejně budete muset nosit ortézu a šlapat na to minimálně. Nejlépe vůbec."
"S tím jsem tak nějak počítal" ozval se Bill.
"No dobře" pustil se Thomas do práce. "Tak já už půjdu. Mějte se kluci" usmála jsem se a vyšla z ordinace. Oddechla jsem si. Kluci mě vysvobodili. Po chvilince dorazila Eve. "Můžeme?" Zeptala se sladce. "No jasně čeká se na Tebe" zasmála jsem se. "Tsss" nakrčila nos hlavu zvedla do výšky a na oko se urazila ale hned na to se začala smát. "Kam půjdeme?" Zeptala jsem se. "Znám tady jednu super kavárnu a je to hned tady kousek, ale nejdřív si zajdeme na něco k jídlu co říkáš?"
"No abych řekla pravdu nemám moc hlad, ale zajdeme a třeba si něco malého dám." Usmála jsem se a šly jsme do jedné restaurace. Měli tam vážně skvělý výběr jídel. Dokonce i pro vegetariány a vegany. "Mmm co bych si tak dala?....Co si dáš Ty Eve?"
"Já si dám... pizzu...tu miluju" poskočila si a zatleskala jako dítě. "Ty jsi vážně praštěná zasmála jsem se. "Já si dám palačinku se zmrzlinou....mňam" Objednaly jsme si a šly si sednout ke stolu. "Ty máš teda chutě....nejsi těhotná?" Zeptala se se smíchem Eve. "Hele na tohle se mě už nikdy neptej nesnáším to" zasmála jsem se. "To zaprvé a za druhé při mé léčbě asi těžko"
"No jo..primiň" zatvářila se omluvně. "To nic nějak už jsem se s tím smířila." Usmála jsem se. "No a máš nějakého přítele?" Usmála se Eve. "No někoho mám, ale...není to přítel...je to takové složité" usmála jsem se. "No teeeda povídej honeeem" zasmála se. Musela jsem se pousmát při myšlence na něj a pohrávala si nervózně se solničkou. "Ty jsi zamilovaná" vyjekla Eve nahlas. "Ššššššš...klid prosím Tě" zasmála jsem se. "Jo...asi jo... Je to složité. Víš...spíme spolu..nikdy jsem tak žhavej sex nezažila."
"Uuuuu" zahučela Eve. "Miluju ho...vím, že i on něco cítí, ale jako by nedokázal své city vypustit na povrch. I když dneska... Vytáhla jsem z kabelky lístek a dala ho Eve přecíst. Okamžitě ho začala analyzovat. "hmmm princezno...to znamená, že jsi pro něj důležitá.... chtěl s Tebou ráno ležet no hezký to už něco znamená. Uvidíme se později huuu děkuju za noc...takže perfektní sex. No vida..Tom? Není to můj bratr?" Zasmála se. "Ne Thomas to není" zasmála jsem se. "Škoda moc hezky o Tobě mluví... vlastně o Tobě mluví skoro pořád" usmála se "Vážně?" Usmála jsem se "Jo je to až otravné" smála se. Donesli nám jídlo a já si vychutnávala palačinku. Byla vážně výborná. Musela jsem vypadat jako prase když jsem se tam tak cpala. Eve na tom nebyla o moc líp. Radši nechci vědět co si tam o nás mysleli. Když jsme dojedly, šly jsme do kavárny. "Hele toho krasavce mi někdy musíš ukázat....rozhodně si ho nesmíš nechat uniknout" rozhazovala horlivě rukama a byla otočená směrem dozadu na mě. "Ev..." Ani jsem to nestihla doříct a Eve srazila někoho, kdo vycházel z kavárny.

Spřízněná duše XIX.

23. dubna 2017 v 2:18 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
Copper mu jemně začal žužlat ruku. "Ty lumpe jeden" smál se Tom a začal ho škádlit. "Dobrý dobrý to stačí...utíkej si hrát ven" Copper seskočil, šel ke dveřím, skočil na kliku, tím si otevřel dveře a vyběhl ven na zahradu, která se rozprostírala vzadu za domem. "Páni...je to šikula" zasmála jsem se. "Jo to se naučil sám...nevím kde a jak na to přišel" zasmál se. "Tady máš něco k jídlu. Musíš se konečně najíst."
"Jeee wafle...děkuju" chtěla jsem si vzít talířek, ale Tom ho nepouštěl. Zvedla jsem oči k němu. "Co za to?" Zeptal se s pozvedlým obočím. "No já nevím...jaká je tvá cena?" Pozvedla jsem to svoje. Tom našpulil pusu, což mimochodem vypadalo strašně komicky. Zasmála jsem se a políbila ho. Tom pustil talířek a já začala jíst. Když už jsem měla skoro dojezeno, všimla jsem si jak zaujatě mě pozoruje. Čeká snad na pochvalu? "Máš to výborný..chceš ochutnat?" Napíchla jsem na vidličku poslední kousek a namířila ji na něj. Tom jen kývl, ale místo toho, aby si vzal ten kousek, vzal si celou vidličku i talířek, které položil na stůl a začal mě líbat. Nechtěla jsem být jeho hračkou, ale nedokázala jsem odolávat. "hmmm.. Tome...co když přijde Bill...ani nevíme kde je." Zamručela jsem. "To by byl vážně pech" usmál se a chystal se pokračovat. Když v tu chvíli zarachotily v zámku klíče. Tom ode mě hned odskočil. Dovnitř vtrhl Jess s Pumbou na vodítku a za ním pokulhával Bill. "Jee ahoj Ann" vyhoukl Jess. "Ahoj tak už jsi zpátky? Bill říkal že se zdržíš." Usmála jsem se. "No povedlo se mi to zvládnout dříve"
"Tak super...aspoň Bill nebude sám"
"Tak jak v nemocnici Ann?" Optal se Bill "Jo fajn...našla jsem si tam kamarádku... zítra jdeme na kafe." Tom se na mě koukl pohledem: co? Kdy?.. "Tak to je super" usmál se Bill. Jess pustil Pumbu a ten běžel zamnou. "Ahoj drobku... Kde ses toulal?" Usmála jsem se a poplácala na pohovku, aby si ke mně vyskočil. Pumba bez váhání splnil rozkaz."Sakra Bille...Pumba ji poslouchá víc než Tebe" zasmál se Jess. "Jo ona nám je asi oba začarovala. Jsou jako její...fakt" zasmál se Bill. "Ale co Ty tu a s Tomem?...vy spolu snad něco máte?" Nakrčil obočí Jess. "Ne!!!" Vyhrkli jsme oba najednou. Jess si nás podezřívavě prohlídl. "No jen aby...tohohle bych Ti Ann fakt nepřál...je to holkař první třídy snad jen kromě..."
"Jo tak to by stačilo" přerušil ho Tom. "Snad ses neurazil Tome byl to jen vtip" zatvářil se omluvně Jess. "Ann je tady, protože jí včera bylo zle tak ji tady trošku hlídáme. Nechci aby byla po včerejšku doma sama." Usmál se Bill "No já snad vážně začnu žálit" zamračil se Jess, ale pak se rozesmál. Ochotně pomohl Billovi k pohovce a Bill se posadil ke mně a Pumbovi. "To jsme se ale prošli co Pumbi?" Začal se s ním mazlit. Tom se zvedl a odešel k sobě. "Co je s ním?" Nechápal Bill "Snad jsem ho nenaštval nebo něco" staral se Jess "To nevím...třeba je jen unavený" usmála jsem se na ně. Povídali jsme si tam dlouho do večera. "Ann tak my už si půjdeme lehnut...kdybys něco potřebovala budeme u mě v pokoji jo?" Pohladil mě Bill po paži. "Děkuju jste milí, ale určitě nic potřebovat nebudu.... jen jestli mi půjčíš něco na sebe. Zajdu se ještě osprchovat a nechci otravovat Toma, aby mi zase něco půjčoval." Jess skočil k Billovi do pokoje a půjči mi Billovo tričko a tepláky. "Jeeee Ty máš i tepláky?" Zasmála jsem se. Bill jen pokrčil rameny a zasmál se taky. Vlezla jsem si do sprchy a umyla každý kousíček svého těla. Když jsem se osušila oblíkla jsem si Billovo tričko a tepláky. Sakra to tričko je skvělý...vyšla jsem z koupelny a koukla směrem k Tomovu pokoji. Byl pootevřený. Nakoukla jsem a viděla, že Tom kouká na nějaká videa. "Tome?"
"Hm?" Koukl na mě. "Proč ještě nespíš?...Dotklo se Tě co řekl Jess?...můžu dál?" Tom se posunul a udělal pro mě místo v poteli. Vstoupila jsem a zavřela za sebou dveře. Sedla jsem si k němu. Tom ke mě obátil notebook. Uviděla jsem jeho... opravdu vypadal šťastně. Vedle něj stála dívka. Byla nádherná. Dlouhé světle hnědé vlasy, exotický vzhled, nádherná postava. Měla všechno co by si kterýkoliv muž přál. "Kdo je to?" Neodpustila jsem si otázku. Tom se usmál, ale tak nějak smutně. "Zlomila mi srdce...miloval jsem ji...dal jsem jí všechno...no ale i přesto si našla jiného a tahala se mi s ním za zády" snad se mu v očích objevily i slzy. "To je mi líto...už vím proč se Tě dotklo to co řekl Jess" sedla jsem si k němu blíž a pohladila ho po tváři a setřela tak slzu, která se vydrala z jeho oka na svobodu. Zaklapla jsem notebook a položila ho na noční stolek. Dala jsem mu pusu na čelo, lehla si k němu a položila si hlavu na jeho rameno. "Nemysli na ni...ubližuješ tak jen sám sobě. Ona za to nestojí když nebyla schopna vážit si lásky a všeho ostatního co jsi jí dával." Zavřela jsem oči a nasála jeho vůni. Sakra už je to zase tady...čím jen si mě k sobě poutá? Zvedla jsem hlavu, koukla na něj a uviděla ten nejsmutnější pohled na světě. Vypadal jako nakopnuté štěňátko. "Tommy" zašeptala jsem a svojí dlaní se jemně dotýkala jeho vousaté tváře. "Ann" zašeptal na oplátku. Neodolala jsem a spojila naše rty. Nebránil se a svýmy rty pohyboval proti těm mým. Tak jak jdem si říkala, že nechci být jeho hračkou.....v tenhle moment jsem nechtěla být ničím jiným. Měla jsem pocit jako by se mi na chviličku bránil. "Ann počkej....neblázni...Bill a Jess jsou hned vedle." Tohle mě v tu chvíli vůbec nezajímslo. Naklonila jsem se k jeho oušku. "Chci Tě Tommy.... chci Tě teď hned." zašeptala jsem. Nemusela jsem ho přemlouvat dlouho. "To Billovo tričko Ti fakt sluší" usmál se a jedním pohybem mi ho svlíkl. Něžně se věnoval mému poprsí. Zdálo se mi to nekonečné. "Prosím...netrap mě" ale jako by mě neposlouchal pokračoval dál. "Tommy" zavzdychala jsem. Celé tělo se mi chvělo. "Ššššššššš" zasyčel na mě, položil mi prst na ústa a sladce se usmál. Na prst jsem mu lípla malinkou pusu. Tom mě zbavil tepláčků a lehl si na mě. Koukala jsem mu z příma do očí. Něžně propojil naše těla. Zalapala jsem po dechu. "Je Ti dobře?" Zeptal se starostlivě. "Přímo nádherně" usmála jsem se a začala ho líbat, aby naše ústa byla zaměstnána. Tom rozpohyboval naše těla v rytmu lásky. Byla to noc plná vášně. V jednu chvíli jako bychom se zapomněli a byli hlasitější než jsme si uvědomovali. Ozvalo se zaklepání na dveře. Okamžitě jsme ztichli. Oba jsme měli strach, že to teď všechno praskne. "Tommy jsi v pohodě?" Ozvalo se za dveřmi. "Jo jo jsem Billy... proč nespíš?"
"Nemohl jsem spát, tak jsem šel dolů pro kakao a zjistil jsem že tam Ann není...je u Tebe?" Zeptal se Bill.

Spřízněná duše XVIII.

23. dubna 2017 v 2:16 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
Dojeli jsme před nemocnici. "Můžeš jet domů bude to trvat trošku dýl tak pojedu zpátky autobusem" usmála jsem se. "Ani nápad. Počkám na Tebe a dovezu Tě zpátky domů. Musíš jim taky říct co se Ti včera přihodilo. Tohle není jenom tak taková vysoká horečka."
"Tak se aspoň zajeď podívat do města ať nemusíš sedět na chodbě jako pecka" položila jsem ruku na tu jeho která svírala ruční brzdu. "Nene půjdu hezky s Tebou."
"No jak chceš" usmála jsem se ale v duchu jsem jen nadávala. Vystoupili jsme z auta a šli do nemocnice. Posadili jsme se a čekali před ambulancí. Z ambulance vyšel Thomas. "No ne Ann!.. jdeš na.." vystřelila jsem ze sedačky a přerušila ho. "Ano jdu" a objala jsem ho. Tak tohle bylo o fous..."Rád Tě zase vidím"
"Já Tebe taky" usmála jsem se a všimla si, že jeho pohled padl na mračícího se Toma. "Tvůj přítel?" Zeptal se Thomas. "Já...no.." otočila jsem se na Toma a uviděla v jeho pohledu na Thomase cosi jako nenávist. "Jsme přátelé....vlastně tak trochu s výhodami" otočila jsem se zpátky k Thomasovi. "No ale vypadá to, že žárlí."
"To se Ti jen zdá. Tak půjdeme na to?" Usmála jsem se. Rozešli jsme se směrem k místnosti, kde terapie probíhaly. Tom se zvedl ze židle, že půjde s námi. "Vy zůstaňte tady" ozval se Thomas. "Ani náhodo.... půjdu s ní" řekl rozzlobeně Tom a tvářil se snad ještě hůř. "Dovnitř s ní stejně nemůžete." Řekl se zvláštním tónem v hlase Thomas. Přistoupila jsem k Tomovi. "Tommy prosím...počkej tady." Prosebně jsem na něj koukla a jemně mu stiskla předloktí. Tom protočil oči a šel si rezignovaně sednout. Já šla s Thomasem na léčbu. Po dobu co terapie trvala jsme si povídali. "Ten kluk....Ann...to co dělá to není normální chování kamaráda" kouknul na mě. "Víš já vlastně ani nevím jak to mezi námi je" sklopila jsem pohled. "Ann on k Tobě určitě cítí něco víc. Choval se ke mně jako bych byl jeho sok v lásce" zasmál se. "Už jen to jak jsi mě objala. Ten žárlivý nenávistný pohled." Usmál se. "To není možné Thomasi. A kde jsi vůbec byl?" Zavedla jsem řeč jinam. "Byl jsem na školení. Chyběl jsem Ti?" Usmál se. "To víš že jo" chytila jsem za ruku. "Ale ale pane doktore nebalte nám tady pacientky" poznamenala sestřička, která terapii prováděla. Koukla jsem na ni a usmála se. Byla tak krásná a roztomilá. Teda né, že bych byla na holky, ale vypadala jako anděl. "Haha no Ty jsi teda vážně vtipná" zasmál se. "Ann? Tohle je moje sestra Eve. Eve tohle je moje kamarádka Ann. Před pár dny jsem jí diagnostikoval leukémii" smutně na mě koukl. "Hele tu lítost si nech jo?" Zamračila jsem se. Svůj pohled jsem obrátila k Eve a podala jí ruku, do které mi nevpouštěli tu hnusnou látku. "Ann těší mě" usmála jsem se. "Eve jsem ráda, že konečně poznávám nějákou kamarádku svýho trefenýho bratra" zasmála se. Při pohledu na Thomase jsem se musela smát taky. Vypadal jako by mu uletěly včely. "No tak Ti pěkně děkuju Eve." Zasmál se. Celou dobu jsme tam vykecávali a bylo to strašně fajn. Konečně jsem se odreagovala s nějákou fajn holkou. Veškerá tekutina se vstřebala do mých žil. Eve vytáhla jehlu a zalepila malinkou ranku na ruce. "Ann?" Oslovila mě Eve, když jsem opouštěla místnost. "Ano?" Usmála jsem se. "Nechtěla bys někdy někam zajít? Myslím na kávu nebo tak. Pokecat."
"Jasně moc ráda. Můžeme se třeba domluvit až přijdu zase zítra"
"Tak fajn měj se" mávla jsem na ni. "Jo Thomasi? Měla bych na Tebe takovou prosbu....po té terapii...včera jsem dostala vysokou horečku, bylo mi špatně a blouznila jsem. Dá se s tím něco dělat? Víš...Tom o tom neví a já bych to před ním ráda utajila. Nechci ho děsit."
"Tohle ale není nejlepší cesta. Víš, že to nemůžeš tajit věčně."
"Já vím Tommy, ale aspoň prozatím. Prosím."
"Jé...Tommy... To je hezký... No pochopitelně tě nenechám trpět. Teď už jsou prášky, které zastaví i vypadávání vlasů, takže nebudeš potřebovat ani paruku krásko." Usmál se, vzal si recept, opřel se o stůl a začal vypisovat. No musím uznat, že zadek má teda moc pěknej. I když Tom je teda o hodně víc sexy, ale Thomas má taky něco do sebe. Když jsem koukla na Eve usmívala se a bylo jasné, že ví na co myslím. Zrudla jsem jako rajčátko a koukla jsem zpátky na Thomase. Thomas se zvedl od stolu a podal mi recept. Usmál se až přesladce. Nemohla jsem mu úsměv neopětovat. "Tak už pojďme. Tom čeká."
"No jo ten tvůj...." Už jsem se nadechovala pro nějakou poznámku. "No jo promiň... nemůžu ho vystát je tak arogantní a majetnickej."
"Ale ne... není...jen ho musíš víc poznat. Je vážně milej. Celou dobu se o mě staral, když mi bylo špatně."
"Já bych se taky postaral" pohladil mě Thomas po tváři. "Tommy prosím..."
"No jo...tak promiň" pokrčil rameny.
"Pa Eve" usmála jsem se. Eve mávla na pozdrav a my odešli. Thomas mě těsně před Tomem zastavil. "Moc rád jsem Tě viděl" usmál se, vzal mě za ruku a jemně na ni přitiskl své rty. "Hele když s ním teda nechodíš...rád bych Tě pozval na rande. Dej mi prosím šanci." Přiblížil se až nebezpečně blízko. Než jsem stačila odpovědět, už vedle mě stál Tom. "Všechno v pořádku? Můžeme jít zlato?" Nevěřila jsem svým uším. Zlato? Opravdu mi řekl zlato? "Jo v pořádku....Měj se Thomasi" Otočili jsme se a dali se na odchod. Tom mě chytil za ruku a propletl naše prsty. To byl pro mě další šok. Koukla jsem na naše ruce, pak na něj. Věnoval mi krásný úsměv. "Pa krásko" zavolal zamnou Thomas. To byla poslední kapka. Tom pustil moji ruku a rázně se rozešel k Thomasovi. "Hele chlapečku... drž se od ní dál jasný?!" Zařval na něj Tom. Doběhla jsem k němu. "Tommy co blbneš...nech toho." Chytila jsem ho za ruku. Podíval se na mě a jako by pookřál. "Prosím..pojď půjdeme." Thomas se usmíval. "Říkal jsem Ti, že žárlí." Koukla jsem na Thomase a pak zpátky na Toma, který sklopil pohled. "Měj se Ann" řekl Thomas a vrátil se do práce. "Tommy?" chtěla jsem, aby se na mě podíval. "Co se to s Tebou děje? Přece spolu nechodíme. Moc dobře vím jak to máš s holkama a neřekli jsme si, že spolu chodíme. Je to jen o sexu tak co jsi to tady teď předváděl?" Podívala jsem se na něj a viděla jak se snaží ze všech sil vyhnout mému pohledu. "Tommy?" Zopakovala jsem. Konečně se na mě podíval. "Promiň...nevím co to do mě vjelo. Ten týpek se mi prostě nelíbí. Kouká na tebe jako na kus masa."
"Aha...a Ty na mě koukáš jak?" Nadzvedla jsem obočí. "Takhle to neber Ann...já Tě mám rád..."
"V posteli...že jo..." Odfrkla jsem si. "Ann prosím..." Přitáhl si mě blíž. Měl mě prostě v hrsti. Uměl mě dokonale ovládat. "Radši už pojďme...musím ještě do lékárny pro prášky na tu nevolnost a horečky" otočila jsem se a pádila do lékárny. Tam na mě vybalili astronomickou částku. "Ale ne... Tohle si nemůžu dovolit." Najednou k terminálu přiletěla kreditní karta. Krabička pípnutím oznámila zaplacení částky a lékárník mi předal prášky. Otočila jsem se na Toma. "Tome to jsi neměl. Proč jsi to udělal? Nerada jsem někomu něco dlužná" zamračila jsem se na něj. "Přece Tě nenechám trpět." Usmál se sladce. "Až zase začnu pracovat vrátím Ti to"
"To nemusíš. Tak už pojď. Musíš být z těch vyšetření už unavená." Vyšli jsme z nemocnice, nasedli do auta a jeli domů. Celou cestu jsme ani jeden nepromluvili. Koukala jsem ven z okýnka když jsem na své noze ucítila Tomovu ruku. Obrátila jsem svůj pohled k němu. Na tváři mu pohrával krásný úsměv, ale koukal se pořád na cestu. "Promiň mi ten výstup" dodal. Položila jsem svou ruku na tu jeho a prsty jemně přejížděla přes ty jeho. "To nic... vlastně to bylo milé" usmála jsem se. "Takže se na mě nezlobíš?" Krátce mi věnoval svůj pohled. "Nezlobím...ale soustřeď se na řízení." Dorazili jsme před jejich dům a Tom zaparkoval na příjezdové cestě. Vystoupila jsem a podlomila se mi kolena, takže jsem upadla. Tom ke mně hned přiběhl. "Jsi v pořádku Ann?" Zněl jako by se o mě bál. "Jo je mi fajn jen jsem unavená a trochu slabá." Snažila jsem se zvednout, ale točila se mi hlava. "Takhle Tě v žádném případě samotnou doma nenechám. Navíc jsi dneska nic nejedla. Musíš něco sníst." Vzal mě do náruče a odnesl k nim domů a položil mě na gauč. Donesl mi deku, přikryl mě a šel do kuchyně. Mezitím ke mně přiběhl Copper a vyskočil si ke mně na gauč. "Ahoj broučku...kdepak máš brášku co?" Usmála jsem se a začala ho hladit. Copper se ke mně lísal a pak se přetočil na záda a žadonil o škrabkání na bříšku. "Ty jsi ale lumpík" usmála jsem se a začala ho škrabkat. "Co tady zase děláš ty lumpe. Nechej ji odpočinout" položil na stůl talířek a začal se mazlit s Copperem.

Spřízněná duše XVII.

23. dubna 2017 v 2:14 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
"Tome?...Ann usnula" usmál se Bill a pohladil mě po vlasech. "Ukaž...odnesu ji zase ke mně a přijdu." Nabídl se Tom. "Já už jsem stejně unavenej.... půjdu spát, můžeš přijít spát zamnou." Řekl Bill a vypnul domácí kino. "To je dobrý. Ustelu si tady na gauči." Zvedl se, popadl mě do náruče, aby ode mě osvobodil Billa a pomalu mě nesl k sobě do pokoje. Na chvilku jsem procitla. Ucítila jsem jeho překrásnou vůni. Schoulila jsem se v jeho náručí, hlavu si položila na jeho rameno a lípla mu něžnou pusu na krk. Když ucítil můj dech na svém krku zachvěl se. Jen jsem se usmála a přitiskla se ještě víc. Jen doufám, že si toho Bill nevšiml. Když mě přinesl do svého pokoje jemně mě položil na postel, přikryl a chtěl odejít. "Tome?" Zašeptala jsem. "Copak?" Podíval se na svou ruku, kterou jemně svírala ta moje. "Zůstaň prosím"
"Tak dobře" vlezl si ke mně pod peřinu. Otočila jsem se k němu zády a natiskla se na něj. Jeho roztomilý nos se bořil do mých dlouhých havraních vlasů a jeho svalnaté ruce se jako dva hadi omotaly kolem mého útlého pasu. Bylo mi nádherně. Chtěla jsem, aby tahle chvíle trvala navždy. Do vlasů mi sázel jeden droboulinký polibek za druhým. Pomalinku se přesouval na mou tvář. V jednu nestřeženou chvíli, kdy se nade mě nahl, aby polibek padl na líčko, jsem k němu otočila hlavu a polibek padl přímo na ústa. Sladce se usmál. Otočila jsem se k němu celým tělem. Položila dlaň na jeho krásnou tvář a zajala jeho sladké rty v dlouhém polibku. Nebránil se a rozpohyboval rty proti těm mým. Jeho ruce se přesunuly z pasu na tvář. Jedna z nich se něžně zamotala do mých vlasů a druhá něžně hladila tvář. Nevím jak dlouho jsme si vraceli polibky. Srdce mi bušilo jako na poplach. To jeho se chovalo úplně stejně. Položila jsem dlaň na místo, kde jeho srdce zběsile bušilo do vnitřní stěny jeho hrudi. Cítila jsem jeho nutkání z ní vyskočit. Měla jsem pocit jako by to trvalo věčnost než naše rty odloučil a vše zakončil malinkým sladkým polibkem. Opřel se čelem o to moje a podíval se do mých očí. Otevřela jsem ty své a při pohledu do jeho očí jsem málem odpadla. Kdybych stála určitě bych se neudržela na nohou. "Teď už spinkej" zašeptal jen a snažil se potlačit svůj zrychlený dech. Položila jem svou hlavu na jeho hruď, zavřela oči a poslouchala jeho zběsile bijící srdce, které se pomalinku uklidňovalo. Natiskla jsem se na něj a měla jsem možnost pocítit jeho vzrušení. "Jestli chceš něco s tím uděláme" navrhla jsem a mířila jsem rukou k jeho rozkroku. Hned na to ji zarazila jeho ruka a propletla prsty s těmi mými. "Nechci" řekl něžně a vlepil mi polibek na čelo. "A teď už vážně spinkej" usmál se a opřel si hlavu o tu mojí. Tlukot jeho srdce mě ukolébal ke spánku.
Tom se probudil brzy ráno. Jemně mě ze sebe sundal a šel si ještě lehnout do obýváku, aby nás Bill nenašel spolu v jedné posteli.

Asi kolem 8. ráno Toma vzbudil Bill. "Tome vstávej...pojď honem..tohle musíš vidět." Třepal s ním Bill. "Co je?" Vyštěkl na něj rozespale Tom. "Byl jsem zkontrolovat Ann a neuvěříš co jsem viděl" Tom vystřelil do sedu. "Ann? Co je s ní? Je v pohodě?" Bill se jeho reakce až lekl. "Jo je, ale pojď honem." Tom nechápavě nakrčil obočí, vstal a spolu šli do jeho pokoje kde jsem spala. Když došli do pokoje, naskytl se jim pohled jaký už jednou měli možnost vidět. Spala jsem jako zabitá a u mých nohou si spokojeně pochrupkávali Copper s Pumbou. "Nepřipomíná Ti to něco?" Řekl Bill. Tom jen pokrčil rameny. "Když jsi začal chodit s Riou tak se k ní Copper přece taky takhle lísal. Cítil, že Tě Ria dělá šťastným. Měl ji rád, ale proč se tak lísá k Ann a riskuje tu melu kvůli tomu, že Ti leží v posteli? I k Rie se lísal jen na gauči po tom co jsi ho seřval a Pumba to samé." Otočil se na Toma a čekal kdy se spustí řev, ale nic se nestalo. "Tome? Vnímáš mě?" Lusknul prsty Tomovi před očima. Tom sebou škubl. "Hm...promiň zamyslel jsem se." Podíval se na Billa Tom. "Tobě to nevadí?" Zeptal se překvapeně Bill. "Ale jo jen...neměli bychom ji budit" Bill nestačil zírat. Pumba se začal převalovat. "Pumbo nech toho vzbudíš ji." V tu chvíli Copper vstal a šel až k mému obličeji a začal mě olizovat. Když jsem se probudila musela jsem se začít smát. "No teda...děkuju za krásné probuzení" začala jsem se s Copperem mazlit a škrabkat ho za ouškama. " No počkej..ty dostaneš až páneček zjistí, že jsi tady" smála jsem se. Najednou ke mě přiskočil i Pumba. "Ty jsi tady taky? No teda vy dostanete oba dva" smála jsem se a mazlila se s nimi. Po chvilce jsem si všimla jak na mě dvojčata zírají. "Ups....ahoj...tak kluci a teď přijde ten mazec" zašklebila jsem se. "Schovejte se" nadzvedla jsem peřinu, schovala oba dva rošťáky a zachumlala se s nimi. "Tady nikdo není" zakřičela jsem z pod peřiny. "Ann?...myslím že sis právě podepsala parte" zasmál se Bill. "Coppere ke mně" zavolal Tom. Copper se ale ani nehl. Vykoukla jsem z pod peřiny a zazubila se na něj. "Pumbo ke mně" zavolal Bill, ale Pumba jako by neslyšel. "Asi máte smůlu pánové" zasmála jsem se. "Co jsi s nimi provedla Ty čarodějko?" Zakroutil hlavou a pořád se na mě tak zvláštně díval. Ten pohled jsem u něj ještě nikdy nespatřila. Rychle jsem od něj pohled odtrhla, aby si Bill něčeho nevšimnul. Tyhle naše chvilky byly čím dál tím častější. Odkryla jsem peřinu. Tak šup ven kluci pohladila jsem je a vyhnala z postele. "Kde máte povlečení?...převlíknu Ti to." Bill mi donesl čisté povlečení a já Tomovi začala převlíkat postel. Bill dole dělal snídani. Tom přišel ke mně, zezadu mě objal a začal mi sázet polibky na krk. "Neblázni...co když nás uvidí Bill" protestovala jsem proti jeho konání i když mi to bylo strašně příjemné. "Nemohl jsem odolat" usmál se a sladce mě políbil na rty. "Ty teda riskuješ" usmála jsem se a dopřevlíkala mu postel. "Ehm... Mohl bys.." ukázala jsem na dveře, aby odešel abych se mohla převlíct. "Ale já už Tě nahou viděl" zasmál se. Já se zamračila a vystrčila ho za dveře. Převlíkla jsem se a jeho tričko, ve kterém jsem spala jsem přehodila přes kraj postele. Když jsem přišla dolů a uviděla hodiny strašně jsem se polekala. Za 20 minut mám být v nemocnici a autobus už mi ujel. "Omlouvám se kluci, ale musím jít." Panikařila jsem. "Ani neposnídáš?" Zeptal se překvapeně Tom. "Nemůžu...už jsem měla být v nemocnici a stejně nemám hlad." Až pak jsem si uvědomila co jsem vlastně řekla. "V nemcnici? Proč v nemocnici?" Nechápal Tom. " No jen nějáké preventivní vyšetření, ale jsem objednaná" Byla jsem docela spokojena s tím jak jsem to zahrála do outu. Bill se na mě zamračil. "No tak já Tě tam odvezu" navrhl Tom. "Ne to ne... Nechci Tě obtěžovat...autobusem tam jsem za 10 minut a Ty ses ani nenasnídal."
"Ty jsi nesnídala...já jsem po snídani, neobtěžuješ a teď Ti stejně žádnej bus nejede" oponoval. "No tak jo " povzdechla jsem si a přemýšlela jak se z téhle situace dostat. Nechtěla jsem, aby se to dozvěděl zrovna takhle.

Spřízněná duše XVI.

23. dubna 2017 v 2:12 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
U Ann
Bylo to tak dojemné. Bill zpíval tak procítěně. Nikdy jsem ho takhle zpívat neslyšela. Vlastně jsem ho na živo neslyšela ještě nikdy. Bylo to nádherné a Tom jakoby si na každém pohybu svými dokonalými prsty dal záležet jako nikdy předtím. Pak se objali. Bylo to tak sladké a dojemné. Chtělo se mi plakat. Začala jsem couvat. Prudce jsem se otočila a chtěla odejít, ale místo do prázdného prostoru jsem se trefila do dveří. "Au, sakra!" Zaklela jsem a šla směrem k salónku, protože ti dva mě museli slyšet. Opatrně jsem vstoupila. "Ahoj" usmála jsem se. "Ann? Proč nespíš? Musíš ležet." Řekli oba sborově až jsem se tomu musela zasmát. "Nějak se mi nechce spát" Tom se plácl do čela. "Vzbudil jsem Tě, že jo?"
"Ne ne... Nevzbudil. Skoro to není slyšet, ale je pravda, že ta něžná hudba mě přitáhla až sem." Rozpačitě jsem zamrkala. "Odvedu Tě zase zpátky do postele. Měla bys odpočívat." Poznamenal Bill. "Nechci si lehnout" oponovala jsem. "O čem je ta píseň?" Bill koukl na Toma. "Je o nás dvou. O našem vztahu. Složil ji Bill...je to už skoro 10 let a pořád to platí." Na tváři se mu vykouzlil překrásný úsměv až se mi z toho chtělo plakat. Ti dva se opravdu mají rádi. Žádná přetvářka. Prostě opravdová sourozenecká láska, kterou by měl poznat každý. Až mi z toho přišlo trošku smutno, že mě se jí nedostalo. "Oh promiň Ann" vylítlo z Billa. "To nic..." usmála jsem se i když mi v tu chvíli bylo spíš do pláče. "A co se v té písni zpívá?" Koukla jsem na Toma a ten začal překládat:
Ve mně to pomalu chladne
Jak dlouho tu oba můžeme ještě být
Zůstaň tady, stíny mě chtějí dostat
Ale když půjdeme, tak jedině ve dvou

Ty jsi
Všechno, co jsem já
A vše, co teče skrze moje žíly
Navždy budeme spolu,
Kamkoliv půjdeme, bez ohledu na to jak, hluboko

Nechci tu být sám
Pojďme spolu
Do noci
Jednou přijde čas
Pojďme spolu
Do noci

Slyším tě, když tiše křičíš
Cítím každý tvůj nádech
A taky, když nás osud rozdělí
Je jedno, co pak přijde, to zvládneme

Nechci tu být sám
Pojďdme spolu
Do noci
Jednou přijde čas
Pojďme spolu
Do noci

Do noci, jednou
Do noci, jen spolu s tebou

Drž mě nebo budu hnán sám do noci
Vezmi mě s sebou a drž mě
Nebo budu hnán sám do noci

Nechci tu být sám
Pojďme spolu
Do noci
Jednou přijde čas
Pojďme spolu
Do noci

Jsi všechno, co jsem já
A všechno, co teče skrze mé žíly.

"Páni..." vzdychla jsem. "To je strašně krásný Bille...Tak krásné pouto jsem u nikoho ještě neviděla. Nepodívali byste se semnou třeba na nějaký film? Nechce se mi spát." Udělala jsem na ně psí oči. Bill koukl na Toma. Ten jen pokrčil rameny. "Tak fajn a jakej?"
"Je mi to jedno nechám to na vás kluci."
"Neeee to jsi neměla říkat...určitě vybere Titanic" řekl Tom skoro zoufale. Bill na něj jen zaprskal s vyplazeným jazykem a utíkal do obývacího pokoje. Tom hned vstal a běžel bez váhání zaním. "Jako malí kluci" zasmála jsem se. Tom pravděpodobně dorazil do obýváku jako první, protože když jsem přišla lítal Tom po celém obýváku s DVDčkem v ruce a Bill ho samozřejmě naháněl. Vypadalo to strašně komicky. Tom se rozběhl a schoval se za mě. Bill měl na nohách ponožky takže když se rozběhl podklouzlo mu to a hodil nepředstavitelnou tlamu. Tom se začal strašně smát. "Neschovávej se za ženskou ty dobytku....Au.." začal se sbírat ze země. Tom zpoza mě vylezl a podal Billovi ruku a pomohl mu vstát. "Vyhrál jsem" zvedl Tom vítězoslavně ruce nad hlavu a ještě si poskočil. V tu chvíli mu Bill vytrhl DVD z ruky a chtěl ho pustit. Všechno začalo nanovo. Ti dva se začali pošťuchovat jako malí kluci. Bylo strašně zábavné to pozorovat. V jednu chvíli Bill Toma polechtal DVD mu sebral a rychle ho pustil. "Nechal jsem tě" prohlásil Tom. "To určitě" zasmál se Bill. Já se posadila na pohovku tak, že jsem seděla mezi nimi. "Hezké divadýlko" zasmála jsem se. "Promiň že jsi toho musela být svědkem" zasmál se Bill. "V pohodě...bavila jsem se" usmála jsem se, položila si hlavu na Billovo rameno. "Uděláš mi dneska brášku?" Usmála jsem se. "Když si to přeješ sestřičko" usmál se a objal mě. Schoulila jsem se mu v náručí a koukali jsme na film. Po chvilce jsem usnula.