Spřízněná duše X.

23. dubna 2017 v 1:10 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
Zaklepala jsem. Dveře se otevřely a ve dveřích stál mě neznámý mladík. Moje oči jej zvědavě prozkoumaly od hlavy až k patě. Jeho krátké vlasy měly zlatavě hnědou barvu a jeho oči se leskly zeleně jako dva smaragdy. Jeho oblečení bylo v podobném stylu jako se oblíkal Bill. "Ehm... zdravím jdu za Billem." Řekla jsem nejistě. "No jasně už Tě čeká." Odstoupil od otvoru po dveřích, abych mohla projít dovnitř. Usmála jsem se a vešla. Z pohovky na mě vykoukl Bill. "No ahoj marode" usmála jsem se. Přiběhli ke mě Copper s Pumbou a začali na mě skákat. Klekla jsem si k nim a začala se s nimi mazlit. "No ahoj marode" zopakoval Bill a usmál se. "Tohle je Jess můj přítel" usmál se na něj sladce. Zaměřila jsem svůj pohled na Jesse a viděla jak se n a sebe sladce koukají. "Asi ruším.." usmála jsem se. "Nee...vůbec nerušíš já jsem Jess...Bill mi o Tobě hodně vyprávěl." Usmál se a podal mi ruku. Já mu na oplátku podala tu svou. "Anna moc mě těší" úsměv jsem mu opětovala. "Jsem opravdu rád, že konečně poznávám slečnu, díky které jsme teď s Billem spolu. Rád potkávám někoho takhle tolerantního. Moc lidem se homosexuálové a bisexuálové nepozdávají."
"Já taková nejsem. Mám sice ráda kluky, ale jsem toho názoru, že pokud někoho opravdu miluješ je jedno jestli je to muž nebo žena. Láska si nevybírá." Jess se usmál. "Říkal jsem Ti, že je skvělá. Je jako já jenom v ženském podání" zasmál se Bill. "No to bych neřekla, protože kdybych otevřela pusu a pokusila se zpívat všichni by utekli" začala jsem se smát a kluci semnou. Najednou se ozvaly rány jak někdo dupal po schodech. Byl to Tom. "Čemu se smějete?" Najednou jakoby zkoprněl když mě viděl sedět na pohovce vedle Billa. "Ahoj" řekla jsem nervózně. "Ahoj" řekl úplně stejně nervózně. Možná i víc. "Ale nic jen si tu tak povídáme." "Jo nic zajímavého."
"Fajn jdu ven tak se mějte" a vyřítil se z vchodových dveří ven. Bill si povzdechl. "Je Ti dobře? Děje se něco?" Optala jsem se s obavami. "Od včerejška se chová divně." Řekl smutně a sklopil svůj sladký pohled k zemi. "Jak to myslíš divně?"
"Nevím jako by něco tajil. Jako by se mi bál něco říct."
"To se určitě spraví... třeba má nějaké starosti a potřebuje se s tím vyrovnat. Tak jako ty." Objala jsem ho. "Snad se neděje nic zlého."
"To bude zase fajn uvidíš. Třeba jen potřebuje nabrat kuráž a nebo se Ti to jen zdá." Pohladila jsem ho po tváři. "Asi budu žárlit" zasmál se Jess. "To nemusíš." Usmála jsem se. "Někoho máš?" Zeptal se Jess na otázku, o kterou jsem fakt nestála. "No to vlastně asi ani ne ale…" nevěděla jsem jak tu větu dokončit. Vlastně jsem nevěděla co mu mám vůbec odpovědět. Bill na mě upřeně koukal a nejspíš čekal co ze mě vypadne. "Já vlastně ani nevím." Sklopila jsem pohled a bylo mi z toho opravdu smutno. Nevěděla jsem co si o tom myslet. O tom jak rychle odešel po tom co se mezi námi stalo a i teď když mě uviděl radši se odklidil. Byla jsem zmatená a netušila co to pro nás znamená. "Je Ti něco?" Staral se Bill. "Ne to ne jen jsem se trochu zamyslela. Nebudu vás ru šit a půjdu. Ráda jsem Tě viděla. Jsem ráda že je Ti líp a Tomem se netrap." Objala jsem Billa a přešla k Jessovi. "Ráda jsem Tě poznala Jessi. Hezky se o Billa starej." Usmála jsem se a objala i jeho. "Užijte si hezký večer ve dvou, když jste tu sami" usmála jsem se a odešla. Doma jsem si zase lehla k televizi a odpočívala. Byla jsem tak strašně unavená, že jsem po chviličce sledování seriálu usnula. Vzbudila mě obrovská rána do dveří až jsem nadskočila. Tahle probuzení šokem opravdu miluju. Pomalu jsem se začala zvedat z pohovky když se znovu ozvalo naléhavé zabouchání. "Už jdu!" Zavolala jsem směrem ke dveřím. Když jsem k nim pár kroky došla a otevřela je uviděla jsem za nimi vystrašeného Billa. "Ahoj zlato co se děje?"
"Tom se nevrátil domů. Tohle ještě neudělal. Teda aniž by se mi ozval." Povzdechla jsem si, pootevřela dveře ještě víc a pokynula rukou směrem k pohovce, aby se posadil. Bill pomocí berlí docupital až k pohovce a posadil se. Nervózně začal poklepávat rukou. "Uklidni se uvařím ti čaj. Určitě se jen někde zapomněl a nebo se mu vybil telefon. Hlavně hned nemaluj čerta na zeď jo?" Odešla jsem do kuchyně postavit vodu. "Mám strach Ann. Nikdy neudělal to, že by se neozval. Mám strach pochop to." Vystrčila jsem hlavu z kuchyně. "Hele tak víš co? Dopijeme čaj a když se nevrátí půjdu se po něm podívat souhlas? A ty zůstaneš doma kdyby se vrátil domů." Konvice začala vypouštět páru a pískat. Na linku jsem postavila dva hrnečky, do každého z nich strčila sáček. Sobě s bylinkami a Bill ovi se sušeným ovocem. Vzala jsem konvici a horkou vodou zalila oba sáčky. Z hrnečků se linula překrásná vůně. Hrníčky jsem postavila na tácek a přidala mističku s cukrem. Nasála jsem vůni čajů. Mmmmm krásně to voní pomyslela jsem si. Vzala jsem tácek, donesla ho k Billovi a položila ho na konferenční stolek. Před Billa jsem položila hrníček s ovocným čajem a vedle hrníčku mističku s cukrem. "Nevěděla jsem jestli sladíš tak jsem to radši přinesla."
"Nesladím, ale děkuju jsi hodná." Konečně se aspoň pousmál, ale jak rychle se úsměv objevil tak rychle zase zmizel. Já se zvedla a šla do kuchyně kde jsem po chvilce štrachání ve skřínce vytáhla 3 tabulky čokolády. Jednu bílou jednu mléčnou a jednu hořkou, které jsem položila před Billa. " Na...vyber si kterou chceš a sněz ji třeba celou. Je to dobré na nervy usmála jsem se."
"Děkuju. S mýma nervama je sním asi všechny 3" zasmál se, ale jeho výraz ve tváři se zase hned zkřivil do sklíčenosti. Já mu je rozbalila všechny 3 aby si vzal. Když jsme byli asi v polovině hrníčku ozvalo se horlivé bouchání na dveře až jsem nadskočila. Koukla jsem na Billa a jeho výraz připomínal výraz lovné zvěře, která má za zadkem lovce. Nejspíš se taky polekal. Vstala jsem a šla ke dveřím. Vzala jsem za kliku a otevřela. V tu chvíli z nich na mě vypadl Tom. "Tome!" Křikla jsem hlasitěji než jsem chtěla, rychle pustila dveře a Toma chytila do náruče, aby nespadl, ale díky léčbě jsem byla slabší než jsem myslela a spadla jsem i s ním. S velkou námahou jsem ho od ze sebe odkulila. Bill po jedné noze přiskákal k ná m a sklonil se k Tomovi. "Tome?!" Poplácala jsem ho po lících. Tom si jen odfrkl a my s Billem málem padli. Ten alkoholový odér byl otřesný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Spřízněná duše?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama