Spřízněná duše XIV.

23. dubna 2017 v 2:07 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
Když jsem otevřela oči, klečel nademnou a starostlivě koukal. Vstala jsem a chtěla jít pryč, ale popadl mě do náruče a nechtěl mě pustit. "Pust mě....jdu pryč" šila jsem sebou, ale nebylo mi to nic platné, protože jeho sevření bylo opravdu pevné. "Ann...prosím....nezlob se na mě už." Přestala jsem se vrtět "Co sis sakra myslel?...Vyděsil jsi mě k smrti! Málem jsem se zbláznila...myslela jsem, že díky mě se Ti stalo něco hrozného....neměla jsem dovolit osedlat Luckyho." Mlela jsem páté přes deváté a po tváři se mi rozkutálely další slzy. "Šššššššš...Ann...Ann...klid. Nic se mi nestalo a vybral jsem si ho sám. Promiň mi to divadýlko. Nenapadlo mě, že Tě to tolik vystraší. Promiň...mrzí mě to. Jsem blbec...neplač prosím" Stíral mi slzičky, které se mi koulely po tváři. "Bylo to tak roztomilé jak ses o mě bála." Pohlédla jsem mu do očí těmi svými plnými slz. Tom se zlehýnka přiblížil svými jemnými rty k těm mým. Zavřela jsem oči a vyčkávala. Srdce mi bušilo jako o život, ale polibek stále nepřicházel. Cítila jsem jeho horký dech na svých rtech. Byl tak blizoučko, ale stále se nic nedělo. Otevřela jsem oči a naskytla se mi možnost, pohledět mu do očí tak zblízka jako ještě nikdy. Doslova se mi podlomila kolena. Cítila jsem, jak mě jeho paže pevně svírají. Nenechají mě upadnout. Jen se jemně pousmál a konečně spojil naše rty. Jeho polibky byly úplně jiné než kdykoliv předtím. Byly jemné, něžné....Cítí snad ke mně něco víc? Nevím...ale tyhle polibky nešlo neopětovat. Jeho ruka začala pomalinku klesat k mým nohám. Jen na chviličku se naše rty rozdělily. Tom malinko podřepl, rukou mi podebral nohy v kolenou a vyhoupl si mě do náruče jako princeznu. Sladce se usmál a znovu spojil naše rty. Pomalinku si i s mou maličkostí klekl, položil mě něžně do jemné trávy a dbal přitom na to, aby naše rty nepřestaly hrát symfonii, kterou před chvíli započaly. Jeho prsty něžně hladily moji tvář. Jeho doteky byly tak jemné, jako by se bál, že bych se mohla rozplynout. Jeho ruka opustila moji tvář a začala bloudit po celém těle kam jen ji napadlo, ale ani přes to nepřestala být něžná. Jemně si pohrával s lemem mého volného mokrého trička, které se mi lepilo na tělo. Jemně jej vyhrnul a prsty přejížděl po bříšku posetém husí kůží. Na chviličku mé rty opustil. "Je Ti zima?" Zeptal se starostlivě. "Jen malinko" usmála jsem se. Jedním rychlým pohybem mi přes hlavu přetáhl tričko a zbavil tak moji vrchní část těla veškerého oblečení. Usmál se a začal mi stahovat i kalhoty. Od úplné nahoty mě dělily už jen krajkové kalhotky. Celé mé tělo začal přejíždět pohledem. "Nekoukej na mě tak...jsem vychrtlá" sklopila jsem pohled a přehodila jsem si přes sebe to mokré tričko. Tom mi jej hned sebral. "Neblázni...jsi sice trošku hubenější, ale mě se líbíš....a moc" usmál se sladce a skousl si spodní ret. Zčervenala jsem jako rajče a sklopila pohled. "Strášně Ti to sluší, když se stydíš...jsi taková....roztomilá" usmál se. Pouhým palcem a ukazováčkem jemně nadzvedl mou bradu a znovu zajal moje rty. Moje ruce vpluly pod jeho tričko a pomalým pohybem jej začaly hrnout směrem nahoru. Tom se na chviličku odloučil a nechal si tričko přetáhnout přes hlavu. Pak se hned rty přitiskl k mému krku. Něžně po něm klouzal svými měkkoučkými rty a kroužek v jeho rtu příjemně studil. Hluboce jsem se nadechla a zase vydechla. Ani jsem si nevšimla kdy naše těla zbavil posledních kousíčků oblečení. Jeho levá ruka něžně bloudila po krku, ňadrech, bříšku. Pravou rukou přejížděl přes zadní část mého stehna. Jemně jsem pokrčila nohy a nechala jej, aby se něžně vsunul mezi má stehna. Naše těla splynula v jedno a plála plamenem vášně a lásky. "Ah Tome" zanedlouho zaznělo do ticha a naše těla se zkroutila pod náporem rozkoše. Hluboce jsem vydechla a vpletla prsty do jeho mokrých vlasů. Otevřela jsem oči a uviděla jeho spokojený úsměv. Usmála jsem se taky a vlípla mu sladkou pusu. Tom si vyčerpaně lehl vedle mě, opřel se o lokty a z hluboka vydechoval. Překulila jsem se k němu, abych u něj byla co nejblíže. Najednou se zatvářil velice podivně...pak to přišlo....obrovské kýchnutí. Nedalo mi to a musela jsem se začít smát. Tom se ke mě přidal. Pak si lehl vedle mě a koukal mi přímo do očí. "Jsi nádherná" pohladil mě celou dlaní po tváři. Položila jsem na ni svou ruku, pootočila hlavou vtiskla mu do ní jemnou pusu a užívala si tepla, které z ní sálalo. Po chviličce jsem vstala a rozvěsila naše oblečení na okolní stromy na místa, kde prosvítalo sluníčko, aby nám věci trošičku uschly než si je oblečeme. Vrátila jsem se k Tomovi, lehla si vedle něj a položila si hlavu na jeho hruď. Až teprve teď jsem si všimla jak romanticky to tady vypadá. Zavřela jsem oči a přemýšlela. Na chvilku jsem i usnula. Když jsem se probudila ležel na stále stejném místě a jeho ruce mě něžně objímaly. Všimla jsem si, že jsou jeho oči zavřené. Usnul taky. "Miluju tě" opustilo moje ústa a hlava klesla zlátky na jeho hruď. Zavřela jsem oči a poslouchala tlukot jeho srdce. Přemýšlela jsem nad tím co se bude dít dál. To jak se choval....bylo to úplně jiné...byl něžný a pozorný. Nějakou dobu jsme ještě leželi. Vymanila jsem se z jeho obětí a zkontrolovala jak jsou na tom naše věcy. Když jsem zjistila, že jsou suché oblékla jsem si je a vzbudila Toma. Byl tak roztomilý když se lekl a nevěděl co se děje. Usmála jsem se. "Věci máme suché...měli bychom se vrátit Lynn bude mít strach"
"Jo...to máš pravdu" oblíkl se. Já odvázala Luckyho a vedla ho vedle sebe. Nechtěla jsem, aby na něj Tom znovu sedal. "Zkusíme to znovu?"
"Promiň, ale radši ne....nerada bych, aby se Ti něco stalo"
"Ann neměj strach..já to zvládnu...navíc... umíš ho krásně uklidnit a ovládat."
"Jsi si jistý, že to chceš znovu zkusit?" Tom jen kývl. Pomohla jsem mu se na Luckyho vyškrábat a vylezla si k němu. Tom hned pevně omotal své paže kolem mě a jemně se přichytil opratí. Já se usmála a pobídla Luckyho, aby se pomalu rozešel. Lucky byl překvapivě klidný. Nakonec jsme k Lynn dojeli bez jakékoliv újmy. Tom z Luckyho zkušeně seskočil. Já na něj překvapeně koukla a nechala jsem si při seskakování pomoct. "Ty jsi na koni už někdy jel že jo?!" Tom jen pokrčil rameny a usmál se. "Ty jeden lháři" dala jsem mu pěstí do ramene. "Kde jste byli?" Zeptala se rozzlobeně Lynn. "Promin trochu jsme se zdrželi" usmála jsem se. Lynn jako by hned věděla co se tam stalo. Jen se usmála a dál se nevyptávala. Šla jsem jí pomoct Luckyho odstrojit a vyhřebelcovat. Celou dobu na mě Lynn házela zvláštní pohledy. "Tak jo, tak jo....stalo se to" nevydržela jsem to. "Já to věděla..."usmála se. "Jak jsi to věděla?" Podivila jsem se. "Záříš jako slunce" Posmutněla jsem. "Copak se děje?"
"Když já vůbec nevím jak to mezi námi je." Povzdechla jsem. "Miluješ ho viď?" Usmála se "Jo, ale nevím jestli on mě....víš on to s dívkami má tak.....všelijak. Vždycky se otáčel za každou sukní a vlastně ne jen otáčel. Nemůžu uvěřit tomu, že by se zamiloval. Ještě k tomu po tak krátké době co se známe. Vlastně by asi bylo lepší, kdyby se nezamiloval."
"A to proč?" Vykulila oči Lynn. "Lynn já jsem nemocná...možná umřu. Mám Leukémii."
"A to mi říkáš jen tak?" Zakřičela "Šššššš...neví o tom."
"Tak to bys mu měla hned říct. Měl by to vědět." Mračila se. "Já vím" řekla jsem provinile. "Chtěla jsem mu to říct, ale nepodařilo se mi to." Povzdechla jem si. "Jdi...už to tu sama dodělám. Teď máš šanci. Pak mi řekneš jak to dopadlo" poslala mě pryč. "Děkuju Lynn...řeknu mu to...slibuju" Vyšla jsem ven ze stáje, kde čekal Tom. Stál u ohrady a hladil si Daisy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čteš povídku Spřízněná duše?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama