Spřízněná duše XV.

23. dubna 2017 v 2:09 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
Usmála jsem se a šla k němu. "Půjdeme?" Zeptala jsem se opatrně, aby se mě nelekl. "Jo jasně...Bill už bude asi vyvádět" zasmál se. Pomalinku jsme šli domů. Musím přiznat, že mi nebylo úplně nejlíp. Asi za to může zase ta ranní chemoterapie. "Je ti dobře?" Vytrhl mě z mého přemýšlení. "No není mi úplně nejlíp, ale až přijdu, lehnu si a bude mi líp." Usmála jsem se. "Tak dobře." Doprovodil mě až před dům a pak šel domů. Šla jsem se rychle osprchovat a hned si lehnout. Bylo mi strašně zle. Zvracela jsem a dokonce jsem dostala i horečku.

U kluků
"Bille!!! Jsem doma" zakřičel na celý dům Tom "Kde jsi sakra byl?! To ses zotavoval celý den?" Vyletěl Bill jako čertík z krabičky. "Byli jsme se s Ann projít a nebylo jí dobře...tak si šla lehnout." Vrhnul se na ledničku, protože dneska ještě nic nejedl. "Bože a to jsi ji tam nechal samotnou?!" Zhrozil se Bill "Nevypadala, že by ji bylo nějak moc zle" V tu chvíli si Bill uvědomil, že Tom o nemoci Ann neví. "Jdu se na ni podívat...jdeš taky?"
"Najím se a přijdu." Odsekl Tom. Bill šel k Ann a vzal sebou i Pumbiho. Pumba došel až ke dveřím a začal na ně škrabkat. "Kde ses to proboha naučil?" Zaklepal pro jistotu, kdyby Ann neslyšela.

U Ann
Ozvalo se zaškrábání na dveře a pak naléhavé klepání. Z posledních sil jsem vstala a šla otevřít. "Ježiši Ann...vypadáš hrozně." Vyděsil se když mě viděl. "He...díky" zašklebila jsem se a vrátila se zpátky na pohovku, kde jsem se zachumlala do peřiny. Bylo mi tak zle jako ještě nikdy. "Tak jsem to samozřejmě nemyslel. Já jen že jsi celá bílá a nevypadáš, že by ti bylo dobře." Billův hlas se mi začínal ztrácet. Cítila jsem, jak mi ruka visí z pohovky a Pumba ji olizuje. "Ann?.....Ann!!?" V dálce jsem uslyšela zaklepání. Bill šel Tomovi otevřít. "Tome nevypadá vůbec dobře. Mám strach." Hlasy mi splývaly. Vůbec jsem nerozuměla co říkají. "Ann?"
"Vůbec nevnímá Tome" strachoval se Bill. Ucítila jsem na čele a tváři Tomovy ruce. Příjemně chladily. "Bille ona úplně hoří"
"Co budeme dělat?" Panikařil Bill. "Vezmeme ji k nám. Někdo se o ni musí postarat. Já si ji vezmu na starost Ty bys to s těma berlema nezvládl." Uchechtl se a opatrně mě vzal do náruče. Cítila jsem jeho přítomnost. Blouznila jsem. Povídala nesmysly. Tom mě odnesl k nim domů a položil mě do své postele. Odběhl do kuchyně a z lékárničky přinesl prášky na snížení horečky a skleničku vody. Opatrně mě posadil a pomohl mi zapít prášek. Z koupelny donesl studené obklady a snažil se srazit vysokou horečku. Staral se o mě celý zbytek dne. Kolem půlnoci horečka konečně klesla a já v klidu usnula. Kolem 3 ráno mě vzbudily něžné tóny klavíru linoucí se z hudebního salónku. Jako bych už ty tóny někdy slyšela. Tak krásně hladily na duši. Došla jsem až k salónku, dveře byly pootevřené. Uslyšela jsem kroky tak jsem se schovala za roh. Šouravé zvuky kroku dopluly až k salónku. Patřily Billovi. Vešel dovnitř a začali si povídat. Nevím o čem, protože mluvili svým rodným jazykem, tedy německy. Opatrně jsem dveře trošku víc pootevřela a koukala co se tam děje.

U Billa
"Tome děje se něco? Nemůžeš spát?" Položil Bill bratrovi ruku na rameno. "To nic Billy..jen tak si tady hraju..jdi spát...už taky půjdu." Pousmál se. "Poznám že Ti něco je... Zoom jsi jen tak hrál naposled když..." Tom k němu zvedl pohled. "Vždyť víš...když ses zamiloval do Rii...je v tom snad nějáká? Hm? Jemně do něj strčil loktem. Tom se nervózně usmál "No jedna by tu byla ale....já nevím jestli ji miluju...asi ne...spíš jen...asi mi na ní záleží." Začal znovu hrát melodii. Tentokrát jinou. "Pamatuješ?" Podíval se na Billa Tom. Bill se jen usmál a začal zpívat:
It's raining today, the blinds are shut
It's always the same
I tried all the games that, they play
But they made me insane
Life on TV is random
It means nothing to me
I'm writing down what I can not see
Wanna wake up in a dream.

"Skvěle...pamatuješ si to do puntíku." Zasmál se a otočil se na židli směrem k Billovi. Pak vstal a začal se hrabat ve starých notách k písním. Když našel to co hledal, položil je před sebe, vzal si kytaru a začal hrát. "A tuhle?" Usmál se. Bill si k němu přisedl a začal zpívat podle textu.

In mir wird es langsam kalt
Wie lang könn' wir beide hier noch sein
Bleib hier, die Schatten woll'n mich hol'n
Doch wenn wir gehen, dann gehen wir nur zu zweit

Du bist
Alles was ich bin
Und alles was durch meine Adern fließt
Immer werden wir uns tragen
Egal wohin wir fahr'n egal wie tief

Ich will da nicht allein sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
Irgendwann wird es Zeit sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht

Ich höre wenn du leise schreist
Spüre jeden Atemzug von dir
Und auch wenn das Schicksal uns zerreißt
Egal was danach kommt das teilen wir

Ich will da nicht allein sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
Irgendwann wird es Zeit sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht

In die Nacht irgendwann
In die Nacht nur mit dir zusamm'

Halt mich sonst treib ich alleine in die Nacht
Nimm mich mit und halt mich
Sonst treib ich alleine in die Nacht

Ich will da nicht allein sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
Irgendwann wird es Zeit sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht

Když Bill dozpíval, setřel si slzu, která se mu kutálela po tváři. Zase se cítil jako ten nedospělý jemný černovlásek, kterého jeho i když jen o 10 minut starší velký bráška ochraňoval před vším zlým. Zase se cítil jako malý kluk a bylo mu krásně. Myslel si, že po tom bolestném rozchodu už nikdy nepocítí lásku a radost, pak se objevila Ann... Jeho spřízněná duše, díky které zase mohl dát najevo své city a začít být znovu šťastný. Taky ho dala zase dohromady s jeho bráškou. Nikdy jí to nezapomene. Měl takovou radost že je to mezi ním a Tomem zase v pořádku. Jen měl o něj trošku strach. Od té doby co se mu Ria tolik ublížila zase začal mít známosti na jednu noc a nebyl šťastný. Tom měl slzy taky na krajíčku. Odložil kytaru a svého malého jemného brášku objal seč mu síly stačily. "Mám tě rád bráško." Zašeptal Tom do ticha "Taky tě mám rád Tommy" zašeptal na oplátku Bill.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Spřízněná duše?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama