Spřízněná duše XVI.

23. dubna 2017 v 2:12 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
U Ann
Bylo to tak dojemné. Bill zpíval tak procítěně. Nikdy jsem ho takhle zpívat neslyšela. Vlastně jsem ho na živo neslyšela ještě nikdy. Bylo to nádherné a Tom jakoby si na každém pohybu svými dokonalými prsty dal záležet jako nikdy předtím. Pak se objali. Bylo to tak sladké a dojemné. Chtělo se mi plakat. Začala jsem couvat. Prudce jsem se otočila a chtěla odejít, ale místo do prázdného prostoru jsem se trefila do dveří. "Au, sakra!" Zaklela jsem a šla směrem k salónku, protože ti dva mě museli slyšet. Opatrně jsem vstoupila. "Ahoj" usmála jsem se. "Ann? Proč nespíš? Musíš ležet." Řekli oba sborově až jsem se tomu musela zasmát. "Nějak se mi nechce spát" Tom se plácl do čela. "Vzbudil jsem Tě, že jo?"
"Ne ne... Nevzbudil. Skoro to není slyšet, ale je pravda, že ta něžná hudba mě přitáhla až sem." Rozpačitě jsem zamrkala. "Odvedu Tě zase zpátky do postele. Měla bys odpočívat." Poznamenal Bill. "Nechci si lehnout" oponovala jsem. "O čem je ta píseň?" Bill koukl na Toma. "Je o nás dvou. O našem vztahu. Složil ji Bill...je to už skoro 10 let a pořád to platí." Na tváři se mu vykouzlil překrásný úsměv až se mi z toho chtělo plakat. Ti dva se opravdu mají rádi. Žádná přetvářka. Prostě opravdová sourozenecká láska, kterou by měl poznat každý. Až mi z toho přišlo trošku smutno, že mě se jí nedostalo. "Oh promiň Ann" vylítlo z Billa. "To nic..." usmála jsem se i když mi v tu chvíli bylo spíš do pláče. "A co se v té písni zpívá?" Koukla jsem na Toma a ten začal překládat:
Ve mně to pomalu chladne
Jak dlouho tu oba můžeme ještě být
Zůstaň tady, stíny mě chtějí dostat
Ale když půjdeme, tak jedině ve dvou

Ty jsi
Všechno, co jsem já
A vše, co teče skrze moje žíly
Navždy budeme spolu,
Kamkoliv půjdeme, bez ohledu na to jak, hluboko

Nechci tu být sám
Pojďme spolu
Do noci
Jednou přijde čas
Pojďme spolu
Do noci

Slyším tě, když tiše křičíš
Cítím každý tvůj nádech
A taky, když nás osud rozdělí
Je jedno, co pak přijde, to zvládneme

Nechci tu být sám
Pojďdme spolu
Do noci
Jednou přijde čas
Pojďme spolu
Do noci

Do noci, jednou
Do noci, jen spolu s tebou

Drž mě nebo budu hnán sám do noci
Vezmi mě s sebou a drž mě
Nebo budu hnán sám do noci

Nechci tu být sám
Pojďme spolu
Do noci
Jednou přijde čas
Pojďme spolu
Do noci

Jsi všechno, co jsem já
A všechno, co teče skrze mé žíly.

"Páni..." vzdychla jsem. "To je strašně krásný Bille...Tak krásné pouto jsem u nikoho ještě neviděla. Nepodívali byste se semnou třeba na nějaký film? Nechce se mi spát." Udělala jsem na ně psí oči. Bill koukl na Toma. Ten jen pokrčil rameny. "Tak fajn a jakej?"
"Je mi to jedno nechám to na vás kluci."
"Neeee to jsi neměla říkat...určitě vybere Titanic" řekl Tom skoro zoufale. Bill na něj jen zaprskal s vyplazeným jazykem a utíkal do obývacího pokoje. Tom hned vstal a běžel bez váhání zaním. "Jako malí kluci" zasmála jsem se. Tom pravděpodobně dorazil do obýváku jako první, protože když jsem přišla lítal Tom po celém obýváku s DVDčkem v ruce a Bill ho samozřejmě naháněl. Vypadalo to strašně komicky. Tom se rozběhl a schoval se za mě. Bill měl na nohách ponožky takže když se rozběhl podklouzlo mu to a hodil nepředstavitelnou tlamu. Tom se začal strašně smát. "Neschovávej se za ženskou ty dobytku....Au.." začal se sbírat ze země. Tom zpoza mě vylezl a podal Billovi ruku a pomohl mu vstát. "Vyhrál jsem" zvedl Tom vítězoslavně ruce nad hlavu a ještě si poskočil. V tu chvíli mu Bill vytrhl DVD z ruky a chtěl ho pustit. Všechno začalo nanovo. Ti dva se začali pošťuchovat jako malí kluci. Bylo strašně zábavné to pozorovat. V jednu chvíli Bill Toma polechtal DVD mu sebral a rychle ho pustil. "Nechal jsem tě" prohlásil Tom. "To určitě" zasmál se Bill. Já se posadila na pohovku tak, že jsem seděla mezi nimi. "Hezké divadýlko" zasmála jsem se. "Promiň že jsi toho musela být svědkem" zasmál se Bill. "V pohodě...bavila jsem se" usmála jsem se, položila si hlavu na Billovo rameno. "Uděláš mi dneska brášku?" Usmála jsem se. "Když si to přeješ sestřičko" usmál se a objal mě. Schoulila jsem se mu v náručí a koukali jsme na film. Po chvilce jsem usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Spřízněná duše?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama