Spřízněná duše XVII.

23. dubna 2017 v 2:14 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
"Tome?...Ann usnula" usmál se Bill a pohladil mě po vlasech. "Ukaž...odnesu ji zase ke mně a přijdu." Nabídl se Tom. "Já už jsem stejně unavenej.... půjdu spát, můžeš přijít spát zamnou." Řekl Bill a vypnul domácí kino. "To je dobrý. Ustelu si tady na gauči." Zvedl se, popadl mě do náruče, aby ode mě osvobodil Billa a pomalu mě nesl k sobě do pokoje. Na chvilku jsem procitla. Ucítila jsem jeho překrásnou vůni. Schoulila jsem se v jeho náručí, hlavu si položila na jeho rameno a lípla mu něžnou pusu na krk. Když ucítil můj dech na svém krku zachvěl se. Jen jsem se usmála a přitiskla se ještě víc. Jen doufám, že si toho Bill nevšiml. Když mě přinesl do svého pokoje jemně mě položil na postel, přikryl a chtěl odejít. "Tome?" Zašeptala jsem. "Copak?" Podíval se na svou ruku, kterou jemně svírala ta moje. "Zůstaň prosím"
"Tak dobře" vlezl si ke mně pod peřinu. Otočila jsem se k němu zády a natiskla se na něj. Jeho roztomilý nos se bořil do mých dlouhých havraních vlasů a jeho svalnaté ruce se jako dva hadi omotaly kolem mého útlého pasu. Bylo mi nádherně. Chtěla jsem, aby tahle chvíle trvala navždy. Do vlasů mi sázel jeden droboulinký polibek za druhým. Pomalinku se přesouval na mou tvář. V jednu nestřeženou chvíli, kdy se nade mě nahl, aby polibek padl na líčko, jsem k němu otočila hlavu a polibek padl přímo na ústa. Sladce se usmál. Otočila jsem se k němu celým tělem. Položila dlaň na jeho krásnou tvář a zajala jeho sladké rty v dlouhém polibku. Nebránil se a rozpohyboval rty proti těm mým. Jeho ruce se přesunuly z pasu na tvář. Jedna z nich se něžně zamotala do mých vlasů a druhá něžně hladila tvář. Nevím jak dlouho jsme si vraceli polibky. Srdce mi bušilo jako na poplach. To jeho se chovalo úplně stejně. Položila jsem dlaň na místo, kde jeho srdce zběsile bušilo do vnitřní stěny jeho hrudi. Cítila jsem jeho nutkání z ní vyskočit. Měla jsem pocit jako by to trvalo věčnost než naše rty odloučil a vše zakončil malinkým sladkým polibkem. Opřel se čelem o to moje a podíval se do mých očí. Otevřela jsem ty své a při pohledu do jeho očí jsem málem odpadla. Kdybych stála určitě bych se neudržela na nohou. "Teď už spinkej" zašeptal jen a snažil se potlačit svůj zrychlený dech. Položila jem svou hlavu na jeho hruď, zavřela oči a poslouchala jeho zběsile bijící srdce, které se pomalinku uklidňovalo. Natiskla jsem se na něj a měla jsem možnost pocítit jeho vzrušení. "Jestli chceš něco s tím uděláme" navrhla jsem a mířila jsem rukou k jeho rozkroku. Hned na to ji zarazila jeho ruka a propletla prsty s těmi mými. "Nechci" řekl něžně a vlepil mi polibek na čelo. "A teď už vážně spinkej" usmál se a opřel si hlavu o tu mojí. Tlukot jeho srdce mě ukolébal ke spánku.
Tom se probudil brzy ráno. Jemně mě ze sebe sundal a šel si ještě lehnout do obýváku, aby nás Bill nenašel spolu v jedné posteli.

Asi kolem 8. ráno Toma vzbudil Bill. "Tome vstávej...pojď honem..tohle musíš vidět." Třepal s ním Bill. "Co je?" Vyštěkl na něj rozespale Tom. "Byl jsem zkontrolovat Ann a neuvěříš co jsem viděl" Tom vystřelil do sedu. "Ann? Co je s ní? Je v pohodě?" Bill se jeho reakce až lekl. "Jo je, ale pojď honem." Tom nechápavě nakrčil obočí, vstal a spolu šli do jeho pokoje kde jsem spala. Když došli do pokoje, naskytl se jim pohled jaký už jednou měli možnost vidět. Spala jsem jako zabitá a u mých nohou si spokojeně pochrupkávali Copper s Pumbou. "Nepřipomíná Ti to něco?" Řekl Bill. Tom jen pokrčil rameny. "Když jsi začal chodit s Riou tak se k ní Copper přece taky takhle lísal. Cítil, že Tě Ria dělá šťastným. Měl ji rád, ale proč se tak lísá k Ann a riskuje tu melu kvůli tomu, že Ti leží v posteli? I k Rie se lísal jen na gauči po tom co jsi ho seřval a Pumba to samé." Otočil se na Toma a čekal kdy se spustí řev, ale nic se nestalo. "Tome? Vnímáš mě?" Lusknul prsty Tomovi před očima. Tom sebou škubl. "Hm...promiň zamyslel jsem se." Podíval se na Billa Tom. "Tobě to nevadí?" Zeptal se překvapeně Bill. "Ale jo jen...neměli bychom ji budit" Bill nestačil zírat. Pumba se začal převalovat. "Pumbo nech toho vzbudíš ji." V tu chvíli Copper vstal a šel až k mému obličeji a začal mě olizovat. Když jsem se probudila musela jsem se začít smát. "No teda...děkuju za krásné probuzení" začala jsem se s Copperem mazlit a škrabkat ho za ouškama. " No počkej..ty dostaneš až páneček zjistí, že jsi tady" smála jsem se. Najednou ke mě přiskočil i Pumba. "Ty jsi tady taky? No teda vy dostanete oba dva" smála jsem se a mazlila se s nimi. Po chvilce jsem si všimla jak na mě dvojčata zírají. "Ups....ahoj...tak kluci a teď přijde ten mazec" zašklebila jsem se. "Schovejte se" nadzvedla jsem peřinu, schovala oba dva rošťáky a zachumlala se s nimi. "Tady nikdo není" zakřičela jsem z pod peřiny. "Ann?...myslím že sis právě podepsala parte" zasmál se Bill. "Coppere ke mně" zavolal Tom. Copper se ale ani nehl. Vykoukla jsem z pod peřiny a zazubila se na něj. "Pumbo ke mně" zavolal Bill, ale Pumba jako by neslyšel. "Asi máte smůlu pánové" zasmála jsem se. "Co jsi s nimi provedla Ty čarodějko?" Zakroutil hlavou a pořád se na mě tak zvláštně díval. Ten pohled jsem u něj ještě nikdy nespatřila. Rychle jsem od něj pohled odtrhla, aby si Bill něčeho nevšimnul. Tyhle naše chvilky byly čím dál tím častější. Odkryla jsem peřinu. Tak šup ven kluci pohladila jsem je a vyhnala z postele. "Kde máte povlečení?...převlíknu Ti to." Bill mi donesl čisté povlečení a já Tomovi začala převlíkat postel. Bill dole dělal snídani. Tom přišel ke mně, zezadu mě objal a začal mi sázet polibky na krk. "Neblázni...co když nás uvidí Bill" protestovala jsem proti jeho konání i když mi to bylo strašně příjemné. "Nemohl jsem odolat" usmál se a sladce mě políbil na rty. "Ty teda riskuješ" usmála jsem se a dopřevlíkala mu postel. "Ehm... Mohl bys.." ukázala jsem na dveře, aby odešel abych se mohla převlíct. "Ale já už Tě nahou viděl" zasmál se. Já se zamračila a vystrčila ho za dveře. Převlíkla jsem se a jeho tričko, ve kterém jsem spala jsem přehodila přes kraj postele. Když jsem přišla dolů a uviděla hodiny strašně jsem se polekala. Za 20 minut mám být v nemocnici a autobus už mi ujel. "Omlouvám se kluci, ale musím jít." Panikařila jsem. "Ani neposnídáš?" Zeptal se překvapeně Tom. "Nemůžu...už jsem měla být v nemocnici a stejně nemám hlad." Až pak jsem si uvědomila co jsem vlastně řekla. "V nemcnici? Proč v nemocnici?" Nechápal Tom. " No jen nějáké preventivní vyšetření, ale jsem objednaná" Byla jsem docela spokojena s tím jak jsem to zahrála do outu. Bill se na mě zamračil. "No tak já Tě tam odvezu" navrhl Tom. "Ne to ne... Nechci Tě obtěžovat...autobusem tam jsem za 10 minut a Ty ses ani nenasnídal."
"Ty jsi nesnídala...já jsem po snídani, neobtěžuješ a teď Ti stejně žádnej bus nejede" oponoval. "No tak jo " povzdechla jsem si a přemýšlela jak se z téhle situace dostat. Nechtěla jsem, aby se to dozvěděl zrovna takhle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Spřízněná duše?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama