Spřízněná duše XXI.

23. dubna 2017 v 2:21 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
"Čum na cestu ty debile!" Vypadlo z ní až jsem se málem lekla. Když se ale podívala do koho to vlastně narazila a koho nazvala debilem nemohla uvěřit svým očím. "Omlouvám se, ale Ty jsi taky nekoukala na cestu" ozvalo se mě známým hlasem. "No já..." Začala Eve blekotat. Nakoukla jsem do dveří. "Ahoj Billy...dneska na sebe máme štěstí" zasmála jsem se. "Ahoj Ann...omlouvám se ještě jednou krásná slečno" vzal Eve za ruku, jako gentleman, naznačil polibek a pak uhnul ze dveří, aby mohla Eve projít. "Děkuji..." Zmohla se jen na jedno slovo. Stále se nemohla vzpamatovat z toho, kdo před ní právě stojí. Pořád stála na jednom místě. "Můžeme vás jako na omluvu na něco pozvat?" Usmál se sladce Bill. "Jo jasně...stejně jsme měly v plánu sem jít." Zasmála jsem se. Musela jsem odpovědět za Eve, protože ta byla v šoku. Musela jsem se jí opravdu smát. "Co se tu děje?" Zeptal se Tom, který právě přišel od pultu, kde platil. "Oh ahoj Ann" usmál se. "Ahoj Tome" usmála jsem se na oplátku. "Nic jen jsem tady slečnu málem přizabil ve dveřích, tak jsem je na něco pozval." Tom jen zakroutil hlavou nad Billovou nešikovností. Eve vešla. Pak se dveří chopil Tom a pobídl mě, abych vešla taky. Když jsem kolem něj prošla jeho ruka se jemně letmo dotkla té mojí. Věnovala jsem mu ten nejkrásnější úsměv, ale bylo mi líto, že je to všechno tak na tajno. Šla jsem za Billem a Eve. Bill i když kulhal s ortézou na noze odsunul gentlemansky židličku, aby si Eve mohla sednout. "Děkuju" pípla Eve pořád v šoku. Možná ji vyvedla z míry i Billova galantnost. Musela jsem se usmát. Připadalo mi to hrozně roztomilé. Začal se hrnout i ke mně, aby mi taktéž židli přidržel. "Sedni si Ty pajdo" popíchl ho Tom. Chopil se židle vedle Eve a pobídl mě, abych se posadila. Sedla jsem si a slušně poděkovala. Nakonec pomohl posadit se Billovi naproti Eve a sám se posadil naproti mě. Servírka donesla nápojový lístek a lístek s dobrotami. Zadívala jsem se do nápojového lístku. "Já jsem Bill, ale podle tvé reakce usuzuji, že to asi víš" zasmál se a podal Eve ruku. Musela jsem do ní drknout loktem, protože byla jako zamrznutá. "Oh..jo jasně já jsem Eve" zrudla jako sladká jahůdka. "Hele neber nás jako něco extra. My jsme kluci jako každý jiný." Usmál se. "Tak co si dáte krásné dámy?" Zalichotil Bill. "Zase to nepřeháněj jo Billy? Ať z Tebe nemá Eve infarkt. Vypadá to, že je asi hodně velká fanynka" zasmála jsem se. Svůj pohled jsem zaměřila na Toma a uviděla jak mě přes horní lem lístku pozoruje. Usmála jsem se. Bylo to hrozně milé. Přišla servírka a začala se vyptávat co si dáme. "Já si dám jen čaj. Nějáký bylinkový prosím. Děkuju" usmála jsem se na ni. "To já si dám karamelové Latté." Servírka se koukla na Billa. "Já si dám taky Latté" koukl se na Eve a sladce se na ni usmál. "No já nevím asi si dám jen černou kávu" usmál se na ni Tom. "Proč čerou? Máš snad černou náladu?" Usmála se na něj koketně. Okamžitě jsem zpozorněla. Slyšela jsem dobře? Ona mu tyká? Znají se? "Když Tě vidím tak nemůže být černá" zamrkal na ni. "Jsem ráda, že ses vrátil zpátky" usmála se, zapsala si naše požadavky a odešla. Tohle mě žralo jako tisíce červů. Jen jsem sklopila hlavu a koukala na své sepnuté ruce ležící na stole. "Tome nemůžeš toho nechat? To musíš pořád s každou flirtovat?" S každou? Sakra to tohle dělá pořád? Tahle Billova věta se mi zaryla do srdce jako ostrý nůž. "Tak promiň no" odfrkl Tom. Eve se na mě koukla. "Je Ti dobře?" Zeptala se starostlivě a pohladila mě po rameni. "Jo je mi fajn neboj" zvedla jsem k ní pohled a usmála se. Bylo mi jasné, že poznala, že je falešný. "Musím jít na holky pojď semnou Ann" koukla jsem na Toma a zvedla se k odchodu. Když jsme došly k záchodkům Eve se rozběsnila. "Tak co se tu sakra děje? Ty je znáš. To je mi jasný...taky jsi mi to mohla říct"
"Promiň já...."
"Neeee....nic takového. Co se to s Tebou děje?" Jen jsem k ní zvedla pohled, plný sklíčenosti. Eve vykulila oči. "Tak moment...Tom?...on je ten Tom? Ann!! Copak ses zbláznila?! On je notorickej holkař. Naletěla jsi mu. Ne teda že by za to nestál to teda jo. Mít tu možnost tak ho asi taky ohnu, ale Ann to není kluk pro vztah. Zlomí Ti srdce hned jak to půjde."
"Ale říkala si, že mu na mě záleží...."
"To jsem ještě nevěděla o koho jde...všimla jsem si jeho pohledů na Tebe...i toho letmého doteku u dveří i když jsem byla trochu mimo, ale to flirtování se servírkou...myslíš že by tohle udělal kluk, který Tě má rád?"
"Asi ne" povzdechla jsem si a setřela si slzu, která se drala na povrch. "Pane bože Ty jsi vážně zamilovaná...musíme s tím něco udělat. Půjdeme pryč."
"To ne... Billovi by to došlo a nechci Ti kazit tak hezké setkání s Billem. Očividně Tě snad nic lepšího nemohlo potkat. Já to vydržím." Položila jsem jí ruku na rameno. "Fajn, ale kdyby to udělal znovu tak mizíme jasný?" Objala mě. "Tak fajn" Šly jsme zpět ke stolu. Posadila jsem se zpět naproti Toma. Věnoval mi krásný úsměv, ale já jen otočila svůj pohled k oknu, které vedlo na ulici a koukala jsem jak lidé míjejí kavárnu, kde jsme seděli. Eve se posadila a hezky se na Billa usmála. "Tak Eve...jak jste se s Ann seznámily?"
"No vlastně v nemocnici"
"Zajímavý...znáte se 2 dny a vypadáte jako byste se znaly celý život" zasmál se Bill. "Tohle je strašně zvláštní. Taky to tak s Ann mám. Když jsem ji potkal připadalo mi to jako osud...věděla jsi, že pracovala s onkologicky nemocnými dětmi?"
"Přesně tak jsem to cítila taky. No tak to je trošku absurdní co?" Zašklebila se Eve. "Jo to teda je....jsi moc hezká a sympatická...asi si vymyslím nějakou nemoc, abych Tě mohl potkávat v nemocnici" zasmál se "A mě vykládej něco o flirtování...kdyby Tě tak viděl Jess" zasmál se Tom. Ucítila jsem letmý dotek na své ruce. Obrátila jsem k ní pohled a uviděla Tomovu ruku jak něžně hladí tu moji. Věděla jsem, že bych měla uhnout, ale nechtěla jsem. Eve si toho samozřejmě všimla. Jen Bill ne a pořád do Eve něco hustil. Bolelo mě to. Když mě má rád a záleží mu na mě tak proč flirtuje s ostatními? A teď dělá zase tohle a manipuluje mnou. Přiřítila se servírka s naší objednávkou. Nejdříve dala Eve a Billovi jejich Latté pak Tomovi jeho kávu a všimla si našich spojených rukou. Když mi podávala čaj, jakoby nechtíc mi ho převrhla do klína. Vyskočila jsem ze židličky jako čertík s krabičky a začala poskakovat. Strašně to pálilo. Vehnaly se mi slzy do očí. Hned se začala omlouvat, že to neudělala schválně že mi přinese nový a podobné kecy, ale já byla přesvědčena, že to bylo schválně. Všimla jsem si jejího škodolibého úsměvu. "Strč si novej do prdele" zařvala jsem na ni a utekla jsem na záchod se slzama v očích. "Co to tady předvádíš? Hráblo Ti?" Zaječel na ni Tom "Tak Ty se semnou vychrápeš a teď tady děláš, že to nic nebylo a osaháváš tady jinou?!"
"Nic spolu nemáme...chtěl jsem ji jen povzbudit....ale i kdybych měl tak Tobě to může být jedno. To co mezi námi bylo je už pryč bylo to jen na jednu noc a moc dobře jsi to věděla tak na mě tohle vůbec nezkoušej jasný?" Zvedl se ze židle a rozhodl se, že půjde zamnou. Eve vykulila oči a nestačila zírat. Bill byl na tom úplně stejně. "Něco mi uniklo?" Zeptal se nechápavě Bill. "Udělala jsi to schválně. Viděla jsem to." Zvedla se Eve ze židle. "A jak mi to dokážeš?" Zasmála se servírka. "Nepotřebuju nic dokazovat. Já to viděla" zuřila Eve. "A co s tím jako chceš dělat Ty nulo?" Zasmála se. Eve vzala své Latté a celé jí ho vylila na hlavu. Bill koukal jak z jara, ale musel se tomu smát. Eve byla spokojená a dala se na cestu k záchodkům. Servírka se snažila popanout Billovo Latté. Ten ji ale pevně čapl za zápěstí. Možná až moc. "Tak to se opovaž a letíš odtud na hodinu." Zamračil se na ni. "Au...pust mě" Bill ji pustil narovnala si zástěru a odešla se převléct. Eve když viděla jak se jí Bill gentlemansky zastal musela se vrátit. Sedla si zpátky ke stolu. "Děkuju Ti...bylo to moc milé jak ses mě zastal" usmála se sladce Eve "To nic nebylo...přehnala to...a hodně. Teda ale pěkně jsi jí to natřela." Zasmál se Bill a byl u toho strašně sladkej. Eve si povzdechla tak moc se jí líbil. Je ale nemožné, aby se zamiloval do obyčejné zdravotní sestřičky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čteš povídku Spřízněná duše?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama