Spřízněná duše XXII.

23. dubna 2017 v 2:22 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
Seděla jsem na záchodě a brečela. Uslyšela jsem jak někdo přišel. "Ann?" Ozval se Tomův hlas. Cože? Tom na dámských záchodech? "Co tady děláš? Tady nemůžeš být. Jdi pryč...nech mě bejt." Potáhla jsem. "Ann prosím Tě vylez....prosím....moc prosím" Odemkla jsem dveře, Tom otevřel a uviděl tu hrůzu. Měla jsem mokré konce kraťásků a stehna celé rudé, opařené. Řasenku rozmazanou až bůh ví kam, oči uplakané. "Ježiši Ann pojď ke mně."
"Nech mě samotnou...nechci abys mě takhle viděl"
"Na to už je trošku pozdě nemyslíš? Zasmál se, vytáhl z kapsy papírové kapesníčky, z balíčku vytáhl dva, roztáhl je, namočil do studené vody a na každou nohu mi položil jeden, aby zchladil opařené místa. "Bože to je husa...ta Tě zřídila. Odpust mi to prosím." zvedl ruku a chtěl mi setřít slzu. Uhnula jsem. "Ann notak....prosím....já jí to ještě spočítám to co Ti provedla." Nedokázala jsem se na něj ani podívat. "Ale o to tady asi nejde že jo." podepřel mi ukazováčkem bradu a jemným pohybem nadzvedl můj pohled, takže jsem byla nucena podívat se mu do očí. Neříkala jsem nic. Nevěděla jsem co. Nic jsme si neslíbili. Neřekli jsme si, že spolu chodíme a že budeme jenom spolu. "Ty žárlíš?" Usmál se. "Ne nežárlím" vyštěkla jsem na něj naštvaně. "Ann...Byl to jen blbej úlet. Bylo to tu noc kdy jsem se tolik opil. Ještě jsme se skoro ani neznali. Ona pro mě nic neznamená ale Ty ano." Setřel mi slzy. "Jasně takže ses s ní jen vyspal a teď s ní flirtuješ a semnou co?! Semnou děláš úplně to samé. Flirtuješ, spíš, ale co dál?" Vstala jsem ze záchodu, sundala kapesníčky a šla je hodit do koše k umyvadlům. "Ann je to pro mě těžké...pochop mě prosím..."
"Jasně, ale sex a flirtování...to pro Tebe těžké není co..."
"S Tebou to není jen sex....každý Tvůj polibek každý dotek mě odnáší do nebe" Jemně mě natlačil na zeď. Vzal moji ruku a položil si ji na hrudník. "Cítíš to? Tohle se mi stává pokaždé, když Tě vidím....když jsem Ti nablízku." Cítila jsem jak jeho srdce divoce bije jako by zešílelo. Naklonil se ke mně a přiblížil své rty k těm mým. "Vím, že to cítíš stejně" zašeptal a jemně mě políbil. "Proč mě tak trápíš?" Povzdechla jsem. "Nechci Tě trápit a nechci Ti ubližovat"
"Ale ubližuješ"
"Odpust mi prosím" znovu se naklonil a spojil naše rty. Nějakou chvíli jsme se líbali. "Měli bychom se vrátit" Nadechla jsem se a nasála jeho příjemnou vůni. "Jo asi jo...budou nás podezírat" zasmál se. "Běž první...musím se trošku upravit"
"Nemusíš...jsi nádherná, ale jak chceš" usmál se a odešel. Tom přišel ke stolu. Eve a Bill se dobře bavili a seděli už u jiného stolku, abychom neseděli u toho politého. "Ann je v pohodě hned tu bude" šel k pultu, u jiné servírky mi objednal nový čaj a poprosil ji, aby ho donesla ona. Pak se vrátil ke stolu. Setřela jsem si veškerý make up a znovu se namalovala. Když jsem se vrátila ke stolu čekal tam na mě nový čaj a k tomu rozkošný malý muffin. "To je na usnířenou" usmál se Tom. Koukla jsem na Eve a ta na mě koukala pohledem jako: snad mu to nehodláš jen tak odpustit. Jen jsem pokrčila rameny. "Ne děkuju...nemám chuť na sladké" odsunula jsem talířek s dobrotou od sebe. "A to já si dám rád" drapl ho Bill a začal se jím ládovat. Musela jsem se tomu smát. Bylo to fakt roztomilé a vtipné. "Brácha necpi se furt...tloustneš." rýpl si do Billa Tom. "Závidíš co? Tobě zase mizej svaly" zasmál se Bill. "Tak hlavně že Ty máš tlamu jako křeček" zasmál se Tom. "Heleeee" šťouchl do něj Bill. Eve se jim jen smála. "To už by stačilo ne? Kvůli vám se ještě smíchy udusím" smála se. Naklonila jsem se ke svému čaji a přivoněla si. Krásně voněl. Ucítila jsem pod stolem Tomovu ruku na svém koleni. Uhnula jsem a koukla na něj. Koukl na mě pohledem: No tak Ann prosím... Obrátila jsem svůj pohled k čaji. "No a Billy jak se Ti daří sólo dráha?" Zeptala se Eve. "No joo daří. Vlastně dneska v podvečer odlítám do Paříže, další den do Ruska...no musím tam zařídit hodně věcí. Budu tam mít ty křesty takže nějaké organizační věci. Udělám si takovej výlet. Už se těším." Zatleskal si. "Jeee tak tam bych se chtěla podívat taky... Musí to být něco." Zasnila se Eve. "A že ses nepochlubil Billy?" Zamračila jsem se. "Promiň Ann je to strašně na rychlo. Proto jsem byl i dneska sundat tu dlahu. No a Eve klidně můžete za měsíc letět s Ann semnou pokud budete chtít. Budete moji VIP." Usmál se. "No jeeeje moc ráda" zajásala Eve. Usmála jsem se na ni, ale i přesto jsem se vevnitř cítila jaksi smutná. Dopila jsem čaj a mávla na servírku, že zaplatím. "Neblbni Ann. Pozvali jsme Vás." Položil Tom svou ruku na tu moji. Uhnula jsem. "Jo já vas zvu krásné dámy" zamrkal Bill. "Tak děkuju Billy" usmála jsem se, vstala od stolu a dala Billovi pusu na líčko. "Uvidíme se později. Určitě se přijdu rozloučit než poletíš" usmála jsem se "Tak hodně štěstí a dobře pořiď" usmála se Eve. "Moc mě těšilo sladká Eve" dal jí na každé líčko jednu pusu a potřásl jí rukou. Koukala jsem na Eve a měla pocit, že za chvilku půjde do mdlob, ale ustála to. "Tak se mějte...pa" mávla jsem a s Eve jsme odešly. "Co jste tam tak dlouho dělali?" Zeptala se Eve hned jak jsme vypadly z kavárny. "Co myslíš?" Koukla jsem na ni. "No neříkej, že jste si to tam rozdali" vykulila na mě oči. "Ne to ne...nejdříve mi zchladil ty nohy, pak se pořád omlouval, vykládal jak mu na mě záleží no a pak jsme se líbali" pokrčila jsem rameny. "Měla jsi mu to dát sežrat"
"Já nevím...miluju ho, ale nevím jestli mu to dokážu jen tak odpustit. I když na druhou stranu jsem se jeho polibkům nedokázala ubránit."
"Ty jsi úplně ztracená" zasmála se Eve. Jen jsem si povzdechla a doprovodila jsem Eve domů. "Tak ahoj Eve...ráda bych řekla, že jsem si to užila ale... No vlastně jsem si to užívala dokud..."
"To je dobrý Ann už o tom nemluv" objala mě. V tu chvíli přijel domů Thomas. "Jé ahoj Ann rád Tě vidím." Usmál se hezky. "Ahoj...tak už máš padla?" Usmála jsem se. "Jo pro dnešek už jo. Koukám, že Vy dvě už dneska rande taky balíte" zasmál se. "Nechceš vzít domů ať nemusíš autobusem?" otevřel dveře u spolujezdce. "Nee děkuju. Tommy chtěla jsem se projít."
"No tak Tě aspoň doprovodím ať nejdeš sama jo?" Usmál se. "No tak se měj Ann. Uvidíme se zase zítra" objala mě Eve a šla domů. Thomas zavřel dveře od auta a šli jsme. "Tak jak Ti to šlo v práci?"
"No dneska byl celkem klid" usmál se. "A co Ty a ségra? Bavily jste se?"
"Jo nejdříve jo, ale pak se to trošku zvrtlo"
"Všiml jsem si, že jsi nějáká smutná. Co se stalo?" Zastavili jsme se u autobusové zastávky. "To je na delší povídání"
"A od čeho máš tak červené nohy? Někdo Tě opařil?" Dřepl si a začal koukat na moje rudé stehna. Bylo mi to nepříjemné tak jsem ho vzala ruku a snažila ho přimět, aby se zvedl. Zvedl se, ale ruku nepouštěl. Koukla jsem na něj. Zíral mi přímo do očí. Musela jsem uhnout před tím ohněm, který v jeho očích plál. "Neříkej mi, že za to může on." Zamračil se. Jen jsem pokrčila rameny. "Jestli Ti ubližuje tak ho zabiju"
"Ne... Nemůže za to....to servírka na mě převrhla horký čaj. Nic víc." Jednou rukou mě pohladil po tváři, druhou položil na moje záda a přitiskl si mě blíž k sobě. V tu chvíli jsem si připadala úplně maličká...bezbranná. "To doufám...kdyby Ti ublížil zabiju ho." Krásně voněl. Byla jsem jako omámená. Nemohla jsem se ubránit. Co jen to semnou ten kluk provádí? Znovu nastala stejná situace jako u něj v Ambulanci. Začal se ke mně přibližovat. "Tommy já..."
"Ššššššš...jen se nech vést srdcem... neposlouchej rozum." Zavřela jsem oči a cítila jak jeho rty okupují ty moje. V tu chvíli se mi ale vybavil Tom. Otevřela jsem oči. "Tommy prosím dost" zamumlala jsem mezi polibky kterými mě zasypával a nepřestával. Uhnula jsem svými rty, ale on se pořád snažil mě přesvědčit. Uslyšela jsem skřípání brzd. Na okamžil se Thomas odtrhl. Nebyl to nikdo jiný než Tom na své milované motorce. Seskočil z ní rychlostí blesku, sundal helmu a vrhnul se na Thomase. "Řekl jsem ti abys ji nechal na pokoji." Zařval na Thomase, chytl ho pod krkem a natlačil na zeď zastávky. "Tome neblázni...nech ho"
"Vždyť Tě tady líbal proti tvé vůli...viděl jsem to" řekl rozzlobeně Tom. "Tommy.... Ublížíš mu...pusť ho" chytila jsem Toma za paži ruky, kterou škrtil Thomase.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čteš povídku Spřízněná duše?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama