Spřízněná duše XXIII.

23. dubna 2017 v 2:24 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
Tom se na mě podíval. "Ty debile...máš štěstí, že se Tě zastává jinak bych Tě zabil!" Zařval na něj a pustil ho. "Děkuju Tommy"
"Stejně o ni vlastní blbostí příjdeš...je to jen otázka času a pak bude moje" zasmál se Thomas. Tom se neudržel a jednou ranou pěstí do nosu ho uzemnil. "Tome!...zbláznil ses?" Sehnula jsem se k Thomasovi a začala ho křísit. Thomas vyplivl krev. "Thomasi jsi v pořádku?" Bylo mi ho strašně líto. "To nic Ann. Ty za to nemůžeš...neměl jsem Tě líbat když jsi to nechtěla, ale prosím nechoď s ním nikam. Ublíží Ti."
"Neublíží. Toho se neboj. Má mě rád."
"Jak chceš, ale pamatuj, že jsem Tě varoval." Zvedl se a šel směrem domů držíc si u obličeje kapesník. "Tohle jsi neměl dělat Tome...co když z toho budeš teď mít problémy?"
"Ty mi za to stojíš" usmál se. "Nebo jsi stála o to aby Tě líbal?" Zeptal se už ne tak vesele. "Nechtěla."
"Tak vidíš....pojď odvezu Tě domů."
"Ale já nevím jak se na to leze a ani nemám helmu....a taky se bojím."
"Ukážu Ti to...náhradní helmu mám náhodou sebou a neboj se pojedu s Tebou pomalu a opatrně." Usmál se. "No...tak jo" nasadil mi helmu a pomohl mi nasednout na motorku. "Pevně se mě chyť jo?" Chytil mě za ruce a dal si je kolem svého pasu. Pomaličku se rozjel a celou cestu jel opravdu pomalu a opatrně. No ale i tak jsem měla strach. Držela jsem se ho zuby nehty a pevně se k němu tiskla. "Všechno v pořádku?" Ozval se mi jeho hlas v uších. "Ehm...jo...jakto, že Tě slyším tak dobře?" Podivila jsem se. "Je tam zabudovaný Bluetooth zlato." Zasmál se. "Aha...no trochu se bojím"
"Neboj se princezno. Už budeš za chvilku doma." Měl pravdu. Za malou chviličku zastavil před mým domem. "Už jsme tady" řekl mile a pomohl mi z motorky dolů. Sundala jsem si helmu a podala mu ji. "Jak se Ti to líbilo?" Usmál se. "No, abych řekla pravdu asi to nebude nic pro mě" zasmála jsem se. "Nevadí....půjdeme s Billem na večeři než odletí. Pojď taky...prosím." Žadonil. "No já nevím...hodí se to?" Pochybovala jsem. "Slíbila jsi mu, že se přijdeš rozloučit? Slíbila....tak půjdeš s námi. Jdeme do jedné fajn restaurace."
"No tak dobře" tak v kolik? "No tak v 7" usmál se. "V 7? To je za hodinu to nestihnu..."vzala jsem nohy na ramena a utíkala se domů chystat. Tom se smál. S motorkou vjel do garáže a šel se chystat. Vlezl si pod sprchu a umyl se od hlavy až k patě. Umyl si i své dlouhé husté vlasy jako by snad chtěl na někoho udělat dojem. Pak se šel hodit do gala. Já si taktéž vlezla pod sprchu umyla a vyfoukala si své havraní vlasy, aby dostaly nějaký tvar. Zabalená v ručníku jsem šla ke skříni. Tom říkal, že se jde do restaurace...takže to asi budou lepší šaty...nebo minimálně sukně. Nakonec jsem zvolila červené šaty s širokou sukní, končící těsně pod koleny. Líčení jsem zvolila jemné. Nechtěla jsem to moc přehánět. Boty jsem si vzala černé na vysokém podpatku a taky černé psaníčko. Dokonale mi to padlo k vlasům. Jak se dalo předpokládat měla jsem zpoždění. "Sakra...už 15 minut meškám. Popadla jsem klíče, rychle zamkla a utíkala ke klukům. Když jsem dorazila Bill ještě nebyl hotov. Otevřít mi přišel Jess. "Billy neřeklo se v 7?" Zasmála jsem se. "No joooo už to bude...ještě 2 minutyyy" ozvalo se se zhora. Posadila jsem se na pohovku a čekala až kluci dojdou. Tom přišel jako první. Samozřejmě s průpovídkou. "Nestihnul si zabalit. nechápu, že sebou potřebuje tisíce krámů." zasmál se. Otočila jsem se na něj. Najednou jako by oněměl. "To čumíš co? Jaká krásná dáma tu s námi sedí" zasmál se Jess. "Ale no tak" drkla jsem do něj loktem a zasmála se taky. Tom se ale nesmál. Jen prostě koukal. Jako by zamrznul. "Hej Tome" vzal Jess polštářek z pohovky a hodil ho po Tomovi. Tom ho ale chytil a obratem ho poslal zpátky na Jesse, kterému přistál přímo na hlavě a rozcuchal mu právě načesané vlasy. Musela jsem se začít smát. "Ty jsi trouba viď?" Naštvaně vstal a šel se učesat. Tom mě s úsměvem zaujatě pozoroval. "Moc Ti to sluší." Pochválil mě. "Díky...Tobě taky...nikdy jsem Tě ještě v kvádru neviděla" poznamenala jsem. "Nooo tak to jsi o hodně přišla...tak se kochej" zasmál se a začal se otáčet jako na otočném podstavci. "Ty jsi ale trouba" smála jsem se, ale musela jsem uznat že mu to opravdu strašně slušelo. Vypadal strašně sexy. Samozřejmě, že jsem mu nic z toho neřekla. Ještě by mu narostlo ego. Konečně se dopotácel Bill. "No páni Tobě to sluší Billy" zalichotila jsem "Děkuji, ale Ty jsi tady ta hvězda" usmál se přišel k pohovce. Já vstala. "Ukaž se mi" chytil mě za ruku a roztočil mě. "Mmm nemít přítele..." Zasmál se. "Heeej já Tě slyšel" zamračil se na něj Jess, který přicházel do místnosti teď už zase hezky učesaný. "Neboj já bych Tě nepodvedl" zazubil se Bill. "No to doufám" utrousil Jess. "No tak půjdeme ne vy komedianti?" zasmál se Tom a všichni tři mi nabídli své pravé rámě. "Tak a teď babo raď" zasmála jsem se. "Vůbec mi to neulehčujete kluci." Nakonec jsem si vybrala Jesse. "Bude to tak lepší kvůli novinářům" usmála jsem se. Bill s Tomem si povzdechli a šli spolu jako první a já šla za nimi s Jessem. Dorazili jsme do restaurace s všichni na mě zírali. Strašně jsem se styděla. Bylo mi to nepříjemné. Připadalo mi jako by mnou opovrhovali. Jako by cítili, že nejsem z jejich vrstvy. "Billy já....moc se na to tady necítím. Koukají na mě skrz prsty."
"To se Ti zdá zlato a pokud ne....tak Tě nedám. Jsi náš poklad" objal mě a pohladil po zádech. "Děkuju...jste hodní. Vždyť já bych Vás taky za nikoho nevyměnila" usmála jsem se. Kluci se najednou všichni nahrnuli a prali se o to, kdo mi podrží židli. Musela jsem se tomu zasmát. Nakonec zvítězil Bill. Teda spíš respektive Tom s Jessem ustoupili. Když přišel čišník správně podle etikety se mi věnoval jako první. Podal mi jako první jídelní lístek a optal se co si dám k pití. "Jen vodu. Děkuji" Mile jsem se usmála. Čišník s milým úsměvem kývnul, zapsal si mou objednávku a věnoval se klukům. "Doneste nám nejlepší šampaňské a čtyři skleničky prosím" usmál se Bill. Čišník opět zapsal objednávku a odešel. Otevřela jsem jídelní lístek a vybírala z nabídky mnoha jídel. Všechny ty názvy byly jako z jiné planety. Co si z toho mám jako vybrat? "Kluci prosím pomoc...nevím co ty názvy znamenaj." Řekla jsem zoufale. Kluci se mi začali smát. "Vy jste teda kamarádi. Kdybych věděla co mě tady čeká tak se na to vykašlu." Zamračila jsem se. Tom se nade mnou slitoval s řekl mi co je co. "Díky" usmála jsem se a když přišel čišník na jídelním lístku jsem mu ukázala co chci, protože bych to nedokázala ani přečíst. Kluci si taky něco objednali. "Tak na co si připijem?" Zeptal se nadšeně Bill. "Co třeba na Ann?" Zeptal se Tom. "Skvělej nápad" poznamenal Jess. "Na Ann" zahlásili všichni najednou. Natáhla jsem skleničku k Jessovi "Na Tebe...ať se Ti dál daří v tom co děláš Jessi" přiťukl si semnou "Billy...taky na Tebe ať se Ti Tvoje cesta vydaří, ať dobře pořídíš a taky na Váš krásnej vztah. Ať vám to dlouho vydrží" přiťukli jsme si. "Ooo Ty jsi tak sladká...děkuju" usmál se Bill. Obrátila jsem se se skleničkou k Tomovi, nadechla jsem se..."Na Tebe krásko" usmál se Tom a cinknutím své skleničky o tu mou mě umlčel. Usmála jsem se a konečně se napila. "Měl bych něco vědět?" Zeptal se Bill.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Spřízněná duše?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama