Spřízněná duše XXIV.

23. dubna 2017 v 2:26 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
"Není co" ozval se Tom. "Fajn..." Ještě chvíli jsme si povídali. Bill mávl na čišníka. "Počkej Billy přece nebudete platit za mě." Vytáhla jsem peněženku. "No tak nad tím ani neuvažuj...hned tu peněženku zase schovej" usmál se a čišníkovi zaplatil a samozřejmě nechal i velkého tuzéra. "Tak děkuju, ale příště platím já jo?" Usmála jsem se. Odešli jsme a Billa s Jessem odvezli na letiště. "Tak se tam mějte kluci...dejte o sobě vědět, že jste v pořádku dorazili jo?" Objala jsem je oba najednou. "To víš, že jo....dávej tady na sebe pozor" dal mi pusu na čelo Bill. S Tomem jsme odešli a nechali kluky čekat na letišti u odbavování zavazadel. Na letištním parkovišti jsme klukům nechali auto, aby až za 3 dny přiletí mohli jet rovnou domů. Zavolali jsme si taxíka. Za několik okamžiků přijel. Nasedli jsme a Tom řekl řidiči, kam nás má zavézt. "Nechceš vystoupit trošku dřív a trochu se projít?" Usmála jsem se. "No proč ne" usmál se. "Zastavte nám prosím tady." Pobídl Tom řidiče. Ten mu řekl částku a Tom mu dal dvojnásobek, aby nebyl ztratný. Přecejen nás měl vézt dál. "To je dobrý" řekl Tom. "Díky moc...hezký večer" mrkl na něj řidič. "Díky, Vám taky" zbouchl Tom dveře a taxík odjel. Rozešli jsme se směrem k domovu. Koukla jsem na nebe, ale hvězdy nebyly vidět. Cítila jsem jak se Tomova ruka zlehka dotkla té mojí a jeho prsty vpluly do mezer mezi těmi mými. Odtrhla jsem pohled od nebe k němu. Vypadal tak sladce ve světle pouliční lampy. Usmála jsem se a ruku mu jemně stiskla. "Není Ti chladno?" Usmál se. "Ne je mi fajn" Tom pustil moji ruku, sundal si sako a přehodil mi ho přes ramena. "Děkuju" usmála jsem se. Vzal mě kolem ramen, když najednou strašně zahřmělo. Pekelně jsem se lekla až jsem poskočila. "Neboj" zasmál se Tom. Sotva to dořekl spustil se prudký déšť. "Ajaj" chytil mě zase za ruku a utíkali jsme domů. I když mě to v těch vysokých podpatcích dost dobře nešlo. Doběhli jsme ke klukům domů celí promoklí. "Projít se asi nebyl moc dobrý nápad" zasmála jsem se. Tom mi hned přinesl obrovskou osušku. Hned jsem se začala sušit. "Ale fajn procházka" zasmál se. Klekl si ke krbu a zatopil. Pak si vzal svůj ručník a sušil se. Viděla jsem každý sval rýsující se na jeho horní části těla tím jak se na něj ta bílá mokrá košile lepila. Vypadal strašně sexy. Šla jsem ke krbu a nechala na sobě věci schnout. Tom nám oběma uvařil čaj a přidal se ke mně. Když jsme byli už trošku sušší prolomil ticho. "Co pustit nějakou hudbu?" Usmál se. "No jasně miluju hudbu" usmála jsem se. Tom vstal a přes YouTube v televizi ji pustil. Začala hrát skladba Thinking Out Loud od Eda Sheerana. "Tu zbožňuju" usmála jsem. Tom přišel ke mně. Natáhl ruku a řekl: "Smím prosit?" Vložila jsem svou ruku do jeho dlaně. "Ovšem" usmála jsem se a vstala. Dala jsem mu ruce kolem krku a rozpohybovali jsme naše těla. Tom měl ruce zdvořile kolem mého pasu. Nedokázala jsem vnímat nic jiného než jeho blízkost, nádhernou vůni a ta nádherná slova, která opouštěla ústa Eda Sheerana. Připadala jsem si jako v pohádce. Kdyby nás někdo viděl určitě by si řekl, že je to jako ze zamilovaného filmu. Jedna jeho jedna ruka opustila moje tělo a spojila se s mou rukou. Tom se odpojil, roztočil mě a přitáhl si mě zpátky do náruče. "Páni...kde ses naučil takhle tancovat?" Usmála jsem se. "To teď není důležité...teď jsme jenom my dva" Znovu mě roztočil. Když si mě přitáhl do náruče, levou rukou mě držel za moji pravou, jeho pravá ruka podepírala moje záda. Zaklonil mě a udělal se mnou půlkruh. Když jsem se dostala zpátky nahoru koukala jsem přímo do jeho nádherně hnědých očí, ve kterých se odrážel plamen ohně z krbu. Znervózněla jsem. Připadala jsem si jako malá holka před úplně prvním polibkem. Něžně svými rty přejel po těch mých. Naše oči se zavřely a rty začaly konat. Byl to magický okamžik. V tu chvíli jsem si připadala jako by ta slova, která z písně vyznívaly říkal právě Tom a říkal je právě pro mě. Jeho ruce podepřely moje pozadí a tím si mě vyhoupnul do náruče tak, že jsem měla ruce kolem jeho krku a moje nohy obepínaly jeho boky. Jeho silné paže mě pevně držely. Jako bych byla peříčko. Opatrně si se mnou lehl na předložku z medvědí kůže (samozřejmě ne pravé), která se rozprostírala před krbem. Své prsty mi jemně vpletl do vlasů a něžně jimi brouzdal. Začala jsem mu rozepínat košili. Na chviličku jsem nás odloučila, abych mu ji mohla sundat. Hodila jsem ji někam za sebe a nechala se dál okupovat jeho rty. Opustil má ústa a začal se věnovat krku. Své ruce jsem přesunula k jeho pásku a začala ho rozepínat. "Ne počkej" zarazil mě. "Co?" Zeptala jsem se. "Nerad bych ten nádherný večer pokazil." Usmál se. "Nepokazíš ho" políbila jsem ho. Uviděla jsem v jeho tváři úlevu. "Dobře...ale nespěchejme. Máme pro sebe celou noc." Plnými doušky jsme si užívali jeden druhého. Nebyl to jen sex. Milovali jsme se za zvuku silné bouřky, která venku řádila, praskání ohně a něžné hudby. Byla to nekonečně dlouhá a nepopsatelně nádherná noc. Ani po tom co jsme si užili se mi nepřestal věnovat. Schoulila jsem se v jeho náručí. Zasypával mě něžnými motýlími polibky na rameno, krk, tváře, do vlasů. "Ann?" Promluvil po dlouhé chvíli ticha. "Copak?" Usmála jsem se a otočila k němu svůj pohled. Z hluboka se nadechl. "Miluju Tě" řekl hledíc mi do očí. V tu chvíli jako by se mi zastavilo srdce. Nemohla jsem se nadechnout. Nemohla jsem promluvit. Nemohla jsem nic. "Proč nic neříkáš?" Jeho pohled byl plný zoufalství. "Promiň.. zaskočil jsi mě. Myslíš to vážně?" tohle jsem vážně nečekala.
"Naprosto" řekl s jistotou. "Taky Tě miluju" usmála jsem se a měla jsem možnost sledovat jak se jeho úsměv rozzářil a vidět jak mu spadl ze srdce těžký kámen. Opět jsem se schoulila v jeho náručí. "Přála bych si, aby šel zastavit čas. Aby tahle chvíle trvala věčně." Tom se posadil a začal šmátrat po stolku. Posadila jsem se taky. Když našel co hledal poručil mi abych natáhla ruku. Udělala jsem co chtěl, ale stále mi nedocházelo co dělá. Připnul mi na ruku své hodinky a zastavil na nich čas. Hodinky ukazovaly 3:45 ráno. Nevěděla jsem co říct. Štěstím jsem se rozplakala. "Lásko neplakej...tohle jsem nechtěl." Popadl mě do náruče a pevně sevřel. "Miluju Tě. Jsem ta nejšťastnější na světě." Setřel mi slzy. "To i já Ann. Dlouho jsem se necítil takhle šťastný..." Znovu jsem se podívala na hodinky. "Nikdo pro mě nikdy nic tak krásného ještě neudělal" znovu jsem se schoulila v jeho ochranitelském náručí. Tom vzal z pohovky měkoučkou deku a tou nás oba přikryl. "Prosím zůstaň u mě než se vzbudím. Bojím se, že je to jen sen. Že se probudím a Ty tu nebudeš."
"Budu tady lásko" Usnuli jsme si v náručí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čteš povídku Spřízněná duše?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama