Spřízněná duše XXV.

26. dubna 2017 v 21:29 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Spřízněná Duše
Ráno jsem se vzbudila brzy. Bylo teprve 8 ráno. Probudila jsem se v Tomově náručí. Ještě spal. Klidně oddechoval. Byla jsem tak šťastná. Nebyl to sen. Bylo to skutečné. Sklonila jsem se k němu a dala mu jemnou pusu na čelo. Roztomile se zamračil. Musela jsem se tomu zasmát. Naštěstí jsem ho nevzbudila. Vstala jsem a hledala své šaty. Byly pořád ještě vlhké, tak jsem si půjčila Tomovu košili a šla se osprchovat. Sundala jsem si hodinky, které mi Tom připl na ruku a vlezla do sprchy. Celou tu dobu jsem nemohla myslet na nic jiného než na to, co všechno se stalo včera večer. Voda byla příjemně teplá. Když jsem opláchla veškerou pěnu z celého těla usušila jsem si své tělo, oblékla si košili, kterou jsem Tomovi sebrala a zase si připla jeho hodinky. Když jsem se vrátila ze sprchy Tom ještě pořád spal. Pověsila jsem si šaty přes židli aby uschnuly a rozhodla jsem se, že nám nachystám snídani. Uvařila jsem Tomovi kávu a udělala míchaná vajíčka. Vzala jsem nějakou zeleninu a začala ji krájet. "Dobré ráno lásko" řekl sladce Tom. Příšerně jsem se lekla. Byla jsem tak zabraná do vlastních myšlenek, že jsem ho neslyšela přicházet. "Promiň. Nechtěl jsem tě polekat. Nepořezala ses?" Strachoval se. "Neee to nic v pohodě. Naštěstí jsem si neublížila" zasmála jsem se. Tom přišel blíž a zezadu mě objal. "Jak ses vyspinkala? Koukám, že jsi byla ve sprše. Krásně voníš." Přičichl si k mým mokrým vlasům a vlepil mi malou pusinku na líčko. Usmála jsem se. "Spalo se mi krásně, ale nejkrásnější bylo probudit se vedle tebe. Přesvědčit se, že to co se včera stalo nebyl jen sen." Odložila jsem nůž a otočila se čelem k němu. "Je to realita. I když tomu sám nemůžu uvěřit" usmál se. "Takže... teď spolu jak se říká... chodíme?" Nadzvedla jsem levé obočí. "No už to tak vypadá" zasmál se. "A víš, že jsi mi ještě nedal pusu na dobré ráno?" Usmála jsem se "To bych měl hned napravit co?" Pousmál se. "No to bys asi měl" zasmála jsem se. Sklonil se ke mě a něžně mě políbil na rty. "Stačí?" Zeptal se když se odtáhl. "Ee" zakroutila jsem hlavou. Znovu se ke mě sklonil a protáhl náš polibek na tak dlouho jak to šlo. "A teď?" Usmál se a skoro nemohl popadnout dech. "A co když ani teď?"
"Nooo... tak to pak náš vztah nebude trvat moc dlouho, protože se asi ulíbáme k smrti." Zasmál se. "Radši si sedni ke stolu... donesu ti snídani." zasmála jsem se. Tom si sedl ke stolu a já před něj položila košíček s pečivem, a dva talířky. Jeden se zeleninou a druhý s míchanými vajíčky. Vzala jsem si svůj talířek a přisedla si k němu. Společně jsme se nasnídali a Tom si vypil svoji kávu. Potom jsem umyla a utřela nádobí. "Tommy půjdu se převléct a musím domů. Jsem na dneska domluvená s Eve že za ní přijdu do nemocnice."
"Bude tam ten idiot?" Vyšel z kuchyně a vyhrkl na mě. "Myslíš Thomase? To nevím." Pokrčila jsem rameny. "Jasně že myslím Thomase zlato koho jiného?" Zamračil se. "Ale no tak Tommy..." Usmála jsem se. "Jsi roztomilej když žárlíš" zasmála jsem se a opřela se o zeď. "No a co? Vždyť tě včera líbal." Šel ke mě. "No... má sice něco do sebe, ale já mám oči jenom pro tebe." Usmála jsem se. "A navíc líbáš mnohem líp.... mmm a nebo ne?... nevím už si to nepamatuju."
"Tak já ti osvěžím paměť" natiskl se na mě a začal mě líbat. "No já pořád nevím..." Řekla jsem, když přestal a zasmála se. Pohladil mě po tváři, začal mě líbat znovu a pohrával si s mými vlasy. Najednou se rozrazily dveře a v nich stáli Billy a Jess úplně promočení. "Sakra Tome.... řekl jsem ti aby sis sem nevodil ty svoje známosti." Zahučel Bill "Co tu děláš?" Zeptal se Tom vyděšeně. Já stála za ním a ani se nehla. Zdálo se, že ho nějak nezajímalo koho vlastně Tom v domě má. "Zrušili nám let." Hodil tašky do kouta, ke stolečku se židlemi a tam uviděl moje šaty. "NE.... to nemůže být pravda...Tome řekni že za tebou nestojí Ann." Vypadal že asi dostane infarkt. Já zpoza Toma vykoukla. "Ann...proč?!" Povzdechl si a začal na Toma křičet německy.: "Tome proč sis sakra vybral zrovna ji?! To ti nestačí nějaká povolná holka z klubu? Sakra Ann je křehká holka. Ublížil jsi jí rozumíš tomu? Ona hledá lásku a ne postel. Co sis kruci myslel?"
"Billy počkej není to tak jak si myslíš!" Nevěděla jsem co si říkají ale věděla jsem co určitě vyletí z Billa. "Billy prosím nedělej to." Koukla jsem na něj zoufale ale jako by mě neslyšel křičel dál na Toma ve svém rodném jazyce. "Tak jak to je? Chtěl jsi někoho koho nedostaneš jen tak? Někoho kdo ti dá víc práce? Sakra Tome ona je nemocná... tohle ji zlomí."
"Nemocná?" Zarazil se Tom. "Jo... a ne jen nějak lehce. Ona má leukémii. Chodí na chemoterapii... proto každý den ta nemocnice. A ty s ní takhle zameteš." Tom už neřekl ani slovo. Jen se na mě nevěřícně podíval. "Tommy..." Položila jsem mu ruku na rameno. "Ne... Mlč... nechci nic slyšet... teď mě nech." Shodil moji ruku a šel k sobě a tam se zamkl. Okamžitě jsem propukla v nekontrolovatelný pláč. "Ann neplakej... všechno bude v pohodě." Dostala jsem.přímo hysterický záchvat. "Tak v pohodě.... a víš ty vůbec co jsi udělal? Co jsi právě teď podělal?!"
"Ann?! Snažil jsem se tě jen chránit. Víš sama dobře, jak to Tom teď s holkama má."
"Ano... já to vím... a ty?!...Nevíš vůbec nic. Od doby co jsi s Jessem tě Tom vůbec nezajímá. Promiň Jessi nic proti tobě. Vůbec nevíš jak se celou dobu cítil. Mezi námi už to nějakou dobu trvá. Skoro celou dobu co se známe. Všichni si toho všimli, jen ty jsi byl tak zahleděnej do sebe a svého nového vztahu, že sis ničeho nevšiml! A teď jsi podělal co jsi mohl. On mě totiž miluje. Řekl mi to. Zastavil pro mě čas. Ukázala jsem mu hodinky na mé ruce. Teď jsi všechno zničil. Gratuluju." Popadla jsem šaty kabelku a utekla jsem domů.

U Billa
"Tak to je fakt bezva. Já se ji snažím chránit a nakonec jsem ten špatnej. Fakt skvělé." Máchal rukama Bill "Ale já ti říkal že ti dva spolu něco mají. Už poprvé jak jsem ji potkal a přišel Tom tak na sebe tak zvláštně koukali. Tou dobou už spolu něco určitě měli."
"Myslíš, že má Ann pravdu?" Že jsme byli moc zabraní do sebe a já Toma nevnímal?" Posmutněl. "Nevím Billy. To je asi na úhlu pohledu. Nebuď smutnej. Všechno se vyřeší. Zajdi za nimi za každým zvlášť a promluv si s nimi. Já radši půjdu a pak mi dej vědět jak to dopadlo jo?" Objal Billa Jess a šel domů.

U Ann
Přiběhla jsem domů a tam ronila slzy. Byla jsem naštvaná sama na sebe, že jsem to Tomovi neřekla a na Billa za to jak to na něj vybalil. Tolik jsem se bála, že mi to Tom neodpustí. On mi otevřel své srdce a já ho zklamala. Vím, že mu teď musím dát trochu času aby si to trochu srovnal v hlavě ale kolik času potřebuje?

U Toma

Proč mi to sakra neřekla? Proč mě tahala za nos? Bála se snad něčeho? Já nevím... možná jsem měl zareagovat nějak jinak. Na druhou stranu... taky jsem k ní nebyl úplně upřímný. Musím si to srovnat v hlavě. Půjdu do studia.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čteš povídku Spřízněná duše?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama