Love & Death IV.

2. května 2017 v 17:09 | Tokio Hotel - Česká Republika |  Love & Death

Tom
Ta malá mrcha. Jak si mohla dovolit mě kousnout? Došel jsem zpátky k ostatním. Všichni čuměli jak debilové a smáli se. Měl jsem sto chutí je umlčet. Smála se i máma. Nechápu jak se může bavit z takovou malou sviní. Ale já ji dostanu. To si ještě vypije. "Tome, Tome. Já Ti říkala, že na to jednou dojedeš." Smála se máma. "Aspoň vidíš, že jsem měla pravdu v tom, že ne každá Ti podlehne. Ne, abys ji ještě otravoval jinak uvidíš." Jen jsem převrátil oči a nic neříkal. Všiml jsem si jak se na mě Steven s posměšným úšklebkem ve tváři koukal. Tobě to taky nedaruju Ty zmetku řekl jsem si pro sebe a dál se staral o svůj pokousaný jazyk.
Vanessa
Vrátila jsem se k ostatním. "Tak co?" Zeptal se Steven. "Nic jen...na pár věcí si musím dávat pozor." Obrátila jsem svůj pohled na Toma. "To bys měla" pohladil mě po zádech Steven. Dále už jsem Tomovi nevěnovala pozornost. Alespoň jsem se o to snažila. Jenže jsem ho pořád z hlavy nemohla dostat. Ty jeho vášnivé a chtivé polibky... nenechavé ruce. Sakra. Za chvíli mají začít měřené tréninky a já se nemůžu soustředit. Za nedlouho jsem přišla na řadu. První měřák jsem dojela jako poslední a s nejhorším časem. Když jsem dojela s Blackie zpět vystoupila jsem a byla nehorázně vytočená. Tým se okamžitě pustil do čištění Blackie od bahna. "Ness co se stalo? Nikdy jsem Tě takhle nervózní neviděl. Co Tě takhle rozhodilo? Snad ne on?!" Zamračil se Steven. "To máš fuk. Podělala jsem to. Je jedno proč." Kopla jsem do kamene, který předemnou ležel. Doletěl k Tomovým nohám. Koukla jsem se na něj a on se škodolibě usmíval. Měla jsem sto chutí mu jít jednu střelit. "Nejsi tak dobrá jak se prezentuješ Vanesso" zdůzaznil a zasmál se. "Vyliž si Kaulitzi" zavrčela jsem na něj. "Nesso klid. Vykašli se na něj. Přece si kvůli takového debila nezničíš svůj sen." Chytil mě za ramena a mírně semnou zatřásl. "Já..."
"Sakra Nesso vzapamatuj se. Jsi tam? Halooooo. Vím že jsi tam uvnitř... probuď se." Třásl semnou už víc. Koukla jsem na něj a usmála se. Jako bych se znovu našla. Rozhlas ohlásil, aby se Steven a pár dalších jezdců připravilo na start. "Tak běž. Už jsem v pořádku. Hodně štěstí. Natři jim to tygře." Objala jsem ho a dala mu pusu na líčko. Odběhla jsem na místo odkud na jeho jízdu dobře uvidím. Stevenovi se zadařilo a dojel s nejlepším časem. Dojel do stanu a šťastnej vylezl ze své buggy. "Pani...Ty jsi je rozdupal" poplácala jsem ho po zádech. Ostatní měřáky jsem zajela už líp, ale pořád to nebyla žádná sláva. Už jsem z toho byla nervózní. "To nic Ness asi nemáš den. Netrap se tím." Objala mě Simone. "Asi" posmutněla jsem. Když se odjely měřáky přišla na ostro první rozjížďka. Cítila jsem se mohem líp a když Steven tu svou vyhrál bylo to ještě mnohem lepší. Když byla řada na mně posadila jsem se do Blackie. "Nesso Ty to dokážeš... vím to." Položil mi ruku na rameno. "Díky.. drž mi palce" usmála jsem se s položila svou ruku na tu jeho a stiskla ji. "Nepotřebuješ to. Jsi skvělá." Jen jsem se usmála nastartovala Blackie a jela na startovní rošt, kde jsem se díky mým mizerným výkonům v měřených jízdách zařadila do poslední řady. "Tohle zvládneš Nesso...tohle už jsi přece zažila. Nesmíš to vzdát. Když to zvládl Steven zvládneš to i Ty." Klepala jsem prsty o volant. Rozsvítilo se zelené světlo a já sešlápla plyn. V prvním kole jsem přejela 3 jezdce. Ve druhém jednoho a ve třetím další dva. V posledním kole jsem se dotahovala na prvního Stubbeho. Cítila jsem se skvěle. Cítila jsem, že mám na to ho dostat na kolena. Šlápla jsem na plyn, ale Blackie začala zpomalovat. Najednou jsem uslyšela velkou ránu a Blackie se nedala ovládat. Narazila jsem bokem do mantinelu. Byla jsem v pořádku, ale s Blackie to vypadalo zle. "Nesso!!! Jsi v pořádku? Ozvi se mi sakra." Ozvalo se mi ve sluchátku. "Jo jsem...nic mi není." Odpověděla jsem a rychle opustila svou Blackie, aby do mě někdo nenarazil. Nedojela jsem. Sundala jsem si helmu a vzteky ji zahodila. Sedla jsem si na trávu a klepala se. "Co se stalo? Jsi v pohodě? Jak se cítíš?" Chrlil na mě. Zvedla jsem hlavu a koukla na něj očima plnýma slz. "Steve... něco se podělalo. Mám strach, že tohle už nedáme do kupy." Položila jsem si hlavu do dlaní. "Neboj... zvládneme to" objal mě. "Kde máš helmu?" Ukázala jsem směrem kam jsem ji zahodila. Pohladil mě po vlasech a šel pro ni. Zvedla jsem se a čekala až přijedou Blackie odtáhnout. Když byla zpátky ve stanu stála jsem před ní a brečela. Ten pohled se nedal vydržet.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čteš povídku Love & Death?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama